Zkusit si vykopat hrob a posilnit se občerstvením z rakve, to zažili účastníci Dne otevřených dveří pražských hřbitovů
Lidé, kteří se dnes sešli na hřbitově v Ďáblicích v rámci dne otevřených dveří pražských hřbitovů a pohřebních služeb, si pod vedením hrobníka Adama Vokáče vyzkoušeli kopání hrobu. Patnáct vesměs mladých účastníků hrobnického workshopu se při hloubení opuštěného hrobu mohlo občerstvit pitím a pochutinami, které jim pořadatelé naservírovali z otevřené rakve. Akce tak podle jednoho z přítomných připomínala scénu z filmu Addamsova rodina.
Dny otevřených dveří pražských hřbitovů a pohřebních služeb od pátku do neděle nabízejí například exkurze do strašnického krematoria, noční prohlídku Olšanských hřbitovů s návštěvou několika hrobek nebo panelovou výstavu Proměny pražského pohřebnictví.
„Obrovský zájem o akce dne otevřených dveří daleko předčil naše očekávání. Patnáct míst na hrobnický workshop si zájemci zamluvili během několika minut,“ řekla novinářům Kateřina Pavlitová, manažerka pro komunikaci pořádající organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. města Prahy (HPS).
Veřejnost může poprvé nahlédnout do zákulisí pražských hřbitovů a pohřebních služeb s uceleným programem. Dny otevřených dveří pod sloganem „Smrtí to u nás teprve začíná“ pořádá HPS poprvé.
O hrobnický workshop byl velký zájem
„Pro někoho může znít představa hrobnického workshopu morbidně nebo absurdně. Když jsme se však na sociálních sítích zkusmo ptali, jaký program by naše publikum zaujal, po noční prohlídce Olšan byl největší zájem právě o něj,“ řekl vedoucí koncepčního a rozvojového oddělení HPS Petr Zeman. „Hrobnické povolání už ostatně dávno není doménou desperátů či lidí z okraje společnosti, jak se může každý osobně přesvědčit,“ dodal.
Výstava na Mariánském náměstí do 31. října na dvaceti panelech návštěvníkům odhaluje zákulisí pražského pohřebnictví a historii i současnost pražských hřbitovů. Návštěvníci si mohou přečíst zajímavosti z historie pohřbívání v metropoli, prohlédnout si moderní kremační pece či legendární pohřební tramvaj. Na návštěvníky čeká i panel vysvětlující problematiku vojenských pohřebišť, moderních architektonických řešení funerálních staveb i panel věnovaný udržitelným trendům v pohřbívání. Prostřednictvím velkoformátových fotografií pak návštěvníci mohou nahlédnout do tváří hrobníků, řidičů pohřebních vozů i topiče v krematoriu.
„Uspořádáním dnů otevřených dveří i výstavou na Mariánském náměstí chceme Pražanům ukázat, jak široký je záběr naší organizace a co všechno vlastně pro město děláme,“ uvedl náměstek pro pohřební služby HPS Richard Čejchan. Kompletní program dnů otevřených dveří je zveřejněn na webu HPS zde.
V hlavním městě je přes 60 hřbitovů
Historie městského pohřebnictví v hlavním městě Praze se začala psát ještě za Rakousko-uherské monarchie. Koncesní listina byla obci pražské vydána 8. listopadu 1911, a od toho dne tedy mají Pražané k dispozici městskou pohřební službu. K 1. lednu 2020 se při organizační změně pražského městského pohřebnictví sloučily Pohřební ústav hl. m. Prahy a Správa pražských hřbitovů. Všechny služby se tak dostaly pod administrativní správu Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, která zajišťuje kompletní pohřební služby včetně převozů a repatriací, provoz krematorií ve Strašnicích a Motole.
Obvykle se uvádí, že funkčních hřbitovů je v Praze 67 až 71. Společnost Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy jich spravuje 33, zbylé hřbitovy spadají pod správu městských částí a církevních organizací. Největším pražským pohřebištěm jsou Olšanské hřbitovy, a to jak rozlohou téměř 50 hektarů, tak počtem hrobových míst, jichž je zde 90 tisíc. V Praze ročně zemře zhruba 12 tisíc lidí, 96 až 98 procent z nich je pohřbeno žehem.
