Komunikace se starosty, filharmonie i železniční most. Svoboda odpovídal na otázky novinářů

Komunikace magistrátu s městskými částmi

Jedním z témat setkání byla komunikace magistrátu s jednotlivými městskými částmi v oblasti dopravy nebo kapacity škol. „To jsme připraveni řešit. Otázku kapacit škol budeme muset řešit v mém pracovním souběhu, protože to je věc pro poslaneckou sněmovnu. Některé předpisy, které jsou dány, jak musí být škola vybavena, asi musíme upravit tak, abychom co nejrychleji dokázali kapacity naplnit a vytvořili modulární systém, kde se to dá přehazovat od školky, přes základní školu až po střední školu,“ řekl Svoboda.

Narazilo se i na téma špatné komunikace mezi magistrátem a městskými částmi, na kterou si v minulosti stěžovali někteří pražští starostové. „Myslím si, že je to první věc, která se v nějaké podobě musí řešit, protože když se chcete zabývat problémy mezi městskou policií a městskou částí, tak zjistíte, že 99 procent těch problémů je komunikačních, že to není věcné. Ta komunikace musí být otevřená a musí být naprosto jasně definováno, jaké jsou úkoly strážníka. Úkolem městského strážníka například není až tak moc měřit rychlost,“ vysvětlil primátor.

Jednání? „Když je na konci cesty cíl stejný, je asi úplně jedno, jestli k němu jdu z levé strany nebo z pravé strany“

Svoboda hledal pozitiva i na dlouhém vyjednávání o koalici, které trvalo téměř pět měsíců a bylo nejdelší v historii České republiky. „Jediná věc, která byla přínosná na tom, že jsme čtyři měsíce skládali koalici, byla ta, že jsme spolu neustále diskutovali. Zjistil jsem, že průnik cílů je relativně veliký. Jde jen o rozdílnou cestu k tomu cíli. Na konci je ale cíl, ke kterému se chci já dostat jiným způsobem, což je věc velmi zásadní, že pokud o tom dokážeme hovořit, tak problémy nové koalice budou menší, než té starší,“ řekl Svoboda. „Když je na konci cesty cíl stejný, je asi úplně jedno, jestli k němu jdu z levé strany nebo z pravé strany,“ doplnil.

Železniční most? Možností řešení je několik

Jedním z témat byla také budoucnost železničního mostu přes Vltavu mezi Výtoní a Smíchovem. „Já zvláštním způsobem železniční most znám, protože jak jsem v Praze žil na různých místech, tak jsem žil také na podolské straně u železničního mostu a chodil jsem přes něj pěšky na druhou stranu. Mám na něj zvláštní vazbu, pravda je, že z hlediska urbanistického jde o mimořádný kousek a je velká otázka, co s ním dál,“ zamýšlel se Svoboda.

„Podle expertů není možné se stoprocentně vyjádřit k tomu, že most je bezpečný. Možností řešení je několik. Jedna možnost je ho opravit, což je z hlediska technického velmi složité a údajně to nedává záruku, že to vydrží nějakou solidní dobu. Druhá možnost je ho zbourat a postavit jiný, to je věc, která naráží na historické souvislosti a na vztah Prahy k tomu mostu. Třetí varianta je postavit jeho repliku, což je samozřejmě také možnost. Nebo je poslední možnost, že postavíme jiný most, který bude funkční a tento tam zůstane a bude udržován jako pomník,“ uvedl.

„Cítím se být otcem Pražské filharmonie“

Setkání s novináři uzavřelo téma pražské filharmonie. „Cítím se být otcem Pražské filharmonie. Téma jsme otevřeli my prostě proto, že hlavní město, které nemá kvalitní koncertní sál v Evropě neexistuje. Jsou města, která mají dva sály. Často říkáme, a jsme na to hrdí, že jsme národ a město hudby, máme Pražské jaro, Pražský podzim, ale bohužel to dnes nemáme kde hrát,“ řekl Svoboda k chystané stavbě nové budovy Pražské filharmonie, která má vzniknout na pobřeží Vltavy v Holešovicích.

„Je to věc, která je zásadní, už se posunula dál tím, že proběhly architektonické návrhy a první tři, možná čtyři, jsou skutečně pěkné a kdyby se postavily, tak z toho zase vznikne dům, ke kterému budou všichni chodit,“ uzavřel Bohuslav Svoboda.