Výstava Vltava ukazuje proměny historické krajiny. Změny si návštěvníci prohlédnou i díky virtuální realitě
Pohled na Vltavu a okolní krajinu před vznikem vltavské kaskády nabízí nová výstava na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Lidé si zhruba čtyřsetkilometrový úsek řeky projdou pomocí modelů, map, fotografií a některé části i ve virtuální realitě. Autoři a autorky expozici i další výstupy z výzkumného projektu představili během dnešního setkání s médii. Výzkum cílil na úsek od pramene Vltavy po soutok Vltavy a Berounky.
Modely zaniklých obcí a vodních nádrží
Tým připravil fyzické i digitální modely historického území, včetně dřívější podoby obcí zaniklých v důsledku vzniku vltavské kaskády. Jedním z lákadel expozice jsou 3D modely vodních nádrží Lipno, Orlík a Slapy, které zobrazují dřívější reliéf oblastí. Rozdíl mezi minulostí a současností oblastí nádrží Štěchovice, Vrané a Slapy si lidé prohlédnou i ve virtuální realitě.
Geografka Dana Fialová z Přírodovědecké fakulty ČVUT uvedla, že výzkumníci sledovali jak změnu využití ploch, tak dopravu po Vltavě a rozvoj rekreace u řeky v průběhu dekád, včetně trampingu. Další část týmu se zaměřila na technické stavby při řece, včetně těch, co nikdy nevznikly nebo už zmizely.
Tisíce hodin práce
Vedoucí projektu a kartograf Jiří Cajthaml uvedl, že k hlavním výstupům projektu patřilo i zpracování starých map, včetně přípravy webové mapové aplikace. Popsal, že například nad úpravou map, aby byla možná potřebná porovnání, či digitalizací, tým strávil tisíce hodin. „Překvapilo mě, jak byli v polovině 18. století měřiči schopni zaměřit Vltavu, protože nejstarší rukopisné mapy jsou z období, kdy to byla přírodní krajina, skoro bych to přirovnal k neprostupnému terénu,“ řekl.
S popisem a vizualizací zaniklých lokalit pomohly také dva tisíce historických fotografií. Ty nejstarší podle sběratele Vojtěcha Pavelčíka pocházejí z konce 19. století, většina je ale z 20. až 30. let minulého století. „Veškeré historické fotografie jsou lokalizované. Máme přesně určena místa, odkud byly fotografovány a můžeme porovnávat, jak vypadal pohled na krajinu v historii a jak vypadá dnes,“ řekl Cajthaml, který působí na katedře geomatiky ČVUT.
Nezdokumentované Lipno
Přesto dokumentace některých úseků Vltavy chybí. „Slapy a Orlík byly hodně navštěvované a focené. Ale na Lipně bylo rozptýlené osídlení, nebyla tam žádná větší sídla, snad kromě Frymburku a Horní Plané, nicméně ta tehdy nebyla u břehu řeky. Pokud máme nějaké fotografie, je to z těchto sídel, nebo takzvané Srdce Vltavy. Ale zbytek krajiny je niva, kde se občas vyskytne domek, který nejsme schopni pořádně lokalizovat. A těch fotografií tam ani moc není,“ popsal Cajthaml. Podotkl, že u většiny zkoumaného úseku se fotografie najde na každém kilometru.
Výstava potrvá až do dubna
Výstava Vltava - proměny historické krajiny bude na ČVUT přístupná každý den zdarma do 7. dubna. V plánu jsou i komentované prohlídky. Projekt odborníci řešili v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR. Jedním z výstupů bylo zjištění, že meandr Srdce Vltavy, zatopený v důsledku vybudování lipenské nádrže, je i po více než 60 letech pod hladinou stále dobře zachovaný.
