Nejzajímavější stavby Prahy: Hybernskou 1 tvoří sklo a dural v historické zástavbě centra

Zachování pamatákové hodnoty i příjemná moderna

Proměna budovy Hybernská 1 od ateliéru Radan Hubička Architectural studio se jednoznačně vyznačuje spojením čtyři sta let staré kulturní památky s moderní architekturou, která je v centru Prahy čím dál více k vidění. Kromě designových prvků v sobě stavba skrývá kancelářské prostory, bezbariérový přístup, centrální recepci a dokonce i sprchu pro cyklisty. Pronájem kanceláře o velikosti 440 metrů čtverečních zde vyjde na zhruba 235 tisíc korun měsíčně. 

„Nejvíce jsme hrdí na to, že se nám společně s architektem a orgány památkové péče podařilo zachovat památkové hodnoty dochovaného objektu a zároveň vložit novou architektonickou vrstvu prezentovanou odtrženou moderní přístavbou ze skla a duralu. Všem, kteří na přípravě a realizaci tohoto projektu, děkujeme za skvělou spolupráci,“ řekl pro Design Mag ředitel projektu Michal Kořínek.

Kromě toho, že stavba byla zrekonstruována tak, aby plnila funkce odpovídající standardům 21. století, tvůrci se rozhodli odstranit nevhodné zásahy do objektu. Fasády v parteru byly uvedeny do okenní modulace tak, jak tomu bylo v minulosti a zmizela přístavba ze zadní části budovy. 

Návrat k původnímu stylu

„Přímo v centru Prahy, navazující na budovu, ve které se nachází Divadlo Hybernia, architekti pod vedením Radana Hubičky zrekonstruovali neoklasicistní budovu. Vrátili jí původní podobu a zachovali důležitý průchod mezi ulicemi V Celnici a Hybernská. To vše podtrhli novou přístavbou, která pojímá komunikační jádro,” řekl Pražské Drbně architekt Tran Anh Tuan s tím, že Hybernská 1 obdržela ocenění Stavba roku 2021 především za zachování památkových hodnot a výjimečné ztvárnění exteriéru. Podle Trana je rekonstrukce velmi efektivní a celá stavba na první pohled působí velmi dobře, i tak si však architekt není jistý tím, zda tvůrci přestavby plně využili potenciál budovy. 

Absence reprezentativních prostorů

„Jsem si jistý, že i kanceláře, které zde vznikly, budou dobře sloužit svým účelům a dům se dobře zapojí do okolí. Jak už to ale bývá v takto složitých podmínkách, kladu si otázky, které se týkají koncepce rekonstrukce. Pokud se zaměříme na moderní dostavbu, chápu, že je orientována do vnitrobloku, určitě se k tomu vyjadřovali i památkáři. Nejsem si ale jistý, jestli v momentě takového výrazného zásahu a změny je dostatečné sem umístit "pouze" schodiště s přidruženou chodbou,” sdělil Tran a zároveň položil otázku, zda by nebylo lepší do nového objektu vložit spíše reprezentativní prostory, tedy něco, co odůvodňuje vynaložené finance a úsilí.

„Velká, osmimetrová okna a žebrování určitě působí prémiově, ale nemůžu si pomoct, přijde mi, že by tam toho mohlo být více. Nevyplatilo by se nakonec kvůli komunikačnímu jádru najít nějaké citlivé místo uvnitř domu? I tak však rozumím tomu, že architekti museli pracovat s omezeními vycházejícími z charakteru původní stavby, kterou museli skloubit s požadavky 21. století. Třebaže celou rekonstrukci vnímám jako velmi zdařilou akci, hlavně z pohledu interiéru a úprav originální fasády, přístavba ve mně zanechává rozporuplné dojmy. Vnímám tu určitou podobnost mezi Hybernskou 1 a zámkem ve Svijanech, jehož historická podoba byla narušena venkovním výtahem, který taktéž budí rozpaky,” uzavřel.