Inspiraci pro „Abú Prahí“ lze hledat v původní Fantově budově, tvrdí zastánci nového návrhu na podobu Hlaváku

„Dřevěná konstrukce v návrhu by mohla vyrůst kdekoliv jinde na světě, nepodtrhuje originalitu místa. Praha si zaslouží vstupní bránu, která dotváří její architektonické dědictví, ne takovou, která ho popírá,“ píše Amálie Becková v petici, kterou již podepsalo přes 6 tisíc lidí. Slavnostní odhalení zrekonstruované Fantovy budovy ale naznačilo, že dřevěná konstrukce může mít s původní budovou nádraží společného mnohem víc, než se zdá.

Inspirace pochází z gotiky i baroka

Na tiskové konferenci k otevření nově zrekonstruované Fantovy budovy hlavního nádraží došlo i na téma nové odbavovací haly. „Architektonická soutěž byla regulérní. Jedná se o demokratickou instituci a volat po revizi tak krátce po zveřejnění výsledků mi přijde nešťastné,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Poukázal také na podobnost stropu Sloupového sálu s kritizovaným návrhem. „Ten klíč k hledání původu tvaru klenby zastřešení lze podle mě hledat právě tady, v klenbě Fantovy budovy,“ poukázal.

„My o té inspiraci víme,“ podpořil toto tvrzení urbanista Petr Hlaváček (STAN). „To není jen o tvarech, které zde Fanta navrhl, ale také o výšce. Vítězný tým ji studoval u barokních a gotických prostor. V moderní architektuře, která je hodně horizontální jsme na ni tak trochu zapomněli, ale je to jeden z mnoha prvků pražské identity,“ doplnil.

Dřevěná konstrukce jako prvek, který Praze chybí

Ředitel Správy železnic Jiří Svoboda přiznal, že jeho první dojem z nového návrhu byl podobný jako pocit, který z něj mají kritici. „Když jsem ten návrh viděl poprvé ve virtuální realitě, tak jsem si říkal, jestli jsem nepřistál v Dubaji,“ připustil. Následně ale vypíchl nadčasovost návrhu. Podle Martina Kupky navíc Praze chybí prvek veřejného a velkorysého zastřešeného prostranství, který jiná evropská města mají.

Dalším kamenem úrazu je potenciální demolice stávající haly

Dalším bodem petice je kritika zbourání přední části odbavovací haly. „Případnou demolicí nové odbavovací haly ale Praha přichází o další příklad jedinečné architektury 70. a 80. let, které navíc náleží status kulturní památky. Je možné ji zachovat a doplnit, a to včetně cenné nerezové fasády,“ uvádí Becková.

Ministerstvo kultury s Beckovou souhlasí minimálně v tom, jaký status budova má. „Ministerstvo kultury opakovaně deklarovalo, že nová budova hlavního nádraží v Praze je kulturní památka,“ uvedla mluvčí ministerstva Ivana Awwadová.