Letiště Václava Havla zažilo v posledních měsících nezvykle klidné období. Kvůli novému typu koronaviru klesl počet příletů a odletů na minimum. Nyní se provoz začíná pomalu vracet do normálu a ruku v ruce s tím roste šance, že se díky vynalézavosti pašeráků dostane touto cestou do Česka zásilka drog, padělaného oblečení nebo třeba chráněných zvířat či rostlin. Vrásky na čele pašeráků působí ruzyňští celníci, jejichž práci jsme jeden den monitorovali.
Pašeráci se snaží být o krok napřed, když neustále inovují způsoby, jak do cílové destinace dostat téměř cokoliv. Jejich snahu jim často hatí právě zaměstnanci celní správy, kteří, využívají různých prostředků, od instinktu, přes 3D skener až po vycvičené psy.
„Na Terminálu 1 se kromě jiného vypořádáváme s pašeráky, kteří převáží drogy ve svých útrobách,“ vypíchla hned na úvod služby mluvčí Celní správy Šárka Miškovská. Tito lidé bývají specifičtí tím, že leckdy nemají žádná zavazadla, jsou nápadní tím, že se často chovají jinak než ostatní cestující. Mohou se potit, mohou být agresivní, mohou se nervózně rozhlížet kolem sebe. Nebo můžou být naopak ledově klidní. Pokud celník pojme podezření, přichází na řadu kontrola zavazadla nebo další vyšetření. „Když pašerák polyká kapsle s drogami, tak se mu stopové množství dostane na ruce, proto děláme i stěry rukou,“ vysvětlila mluvčí.
Pokud jsou stěry pozitivní, podezřelý se odveze do nemocnice, kde se provede CT a poté se musí kontraband vyndat ven. Často musí pašerák drogy vyloučit. Podle Miškovské Celní správa v Praze jednou zadržela člověka, který měl v sobě 104 kontejnerků s drogami. Kontejnerek je kondom naplněný pašovanou látkou, má velikost většího hroznového vína a pro snazší polykání je namočen v oleji. A proto jsou pašeráci často velmi nervózní. Nesmí pít ani jíst a vědí, že v sobě mají drogy a pokud se kontejnerek roztrhne, tak můžou být do pár vteřin mrtví.
Na letišti můžete potkat také několik psovodů se psy. Jejich čtyřnozí parťáci jsou často vycvičeni na hledání jedné komodity, někdy dvou. Často odhalují psychotropní a návykové látky, bankovky nebo třeba výbušniny.
Dnes nám společnost dělal šest a půl letý německý ovčák Sid, který je vycvičen na hledání bankovek. „Psi jsou vycvičeni na určitý pach, v tomto případě na určité množství bankovek, jednu dvoustovku vám neodhalí, to by ani nemělo smysl,“ uvedl psovod. Když pes narazí na množství bankovek, které je naučen zachytit, tak většinou zamrzne, nebo se zdržuje u dané osoby. Tím upozorní psovoda na podezřelou osobu. Dříve psi štěkali, kousali a škrábali, teď se psi cvičí na šetrnější označování. „Celkově se snažíme kontrolu provádět co nejšetrněji, někteří lidé nemají rádi psi, někteří jsou alergičtí a tak dále,“ popsal psovod. Pokud je někomu ohledání psem nepříjemné a vyloženě se brání, může vyžádat osobní kontrolu, což je ale časově mnohem náročnější.
Ne každý ví, že pokud převáží bankovky v hodnotě nad 10 tisíc eur, musí to oznámit. „Při podezření poprosíme dotyčného, ať nám ukáže obnos peněz. Pes samozřejmě nerozezná, o jakou měnu jde a mít u sebe stejné množství korun a eur je rozdíl. V případě, že hotovost nepřekračuje povolenou částku, tak poděkujeme a pokračujeme dále,“ dodal psovod.
Oznámení o větší hotovosti se vždy stahuje na dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Proto, když cestující převáží například 7 tisíc euro v březnu a poté zase v květnu, tak to musí oznámit, protože by překročil desetitisícovou hranici.
Za běžných okolností celní správa v prostoru pro odbavování odhalí několik prohřešků denně. V běžném režimu zkontrolují celníci v rámci letadla se stovkou cestujících zhruba dvacet osob. Na jednoho celníka jich připadne pět a proto je potřeba vybírat důkladně. Jsou obecné znaky, podle kterých vybírají. „Mně například nepřijdou tolik podezřelé ženy, někomu zase starší lidé a podobně, proto je dobře, že nás je tu více a je možné zajistit dobrý průřez všemi typy pasažérů,“ objasnil celník.
Na terminálu jedna mají krom běžných 2D skenerů na kontrolu zavazadel k dispozici i 3D skener. „Obraz skeneru odfiltruje organické nebo neorganické látky, můžete nastavit vyšší kontrast, a proto lze vidět vyšší zaoblení věcí, které jsou uvnitř zavazadla.“ uvedl celník. Obraz 3D skeneru se dá otáčet, rozříznout a můžete v podstatě projít vnitřkem zavazadla. To může posloužit k důkladné kontrole zavazadla, například k odhalení falešného dna. Celník tak jedním pohledem zjistí, jestli je například lahev v zavazadle prázdná nebo jestli se pod dvojitým dnem něco skrývá.
Pokud nemáte nic k proclení, procházíte na pražském letišti zelenou zónou. Pokud si nejste jisti anebo něco k proclení máte, procházíte červenou zónou. Z vlastní zkušenosti celníci dodávají, že nejčastěji zadrží tabákové výrobky nebo větší množství alkoholu. „Tím, že projdete zelenou zónou, tak prohlašujete, že nemáte nic k proclení. Pokud však u sebe máte flašku navíc, tak vzniká nárok na pokutu a musí se dopočítat poplatky. Poté můžete odejít a vzít si zboží s sebou,“ vysvětlil celník. Většina cestujících zákon neporušuje úmyslně a tak doslova platí za svou nevědomost. „Je to asi 80 až 90 procent všech případů, které zachytíme,“ uzavřel celník.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
