Pátek 1. 5. 2026 | Svátek má Svátek práce
Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Dnes, 06:30
Paris SG vs. Bayern Mnichov – fantastická reklama na fotbal! Jak se v tomhle zrcadle jeví hra české špičky reprezentovaná Slavií a Spartou, prvního a druhého týmu Chance Ligy? Diplomaticky řečeno: hodně zastarale.
Lídři by měli být vždy správným příkladem pro ostatní. V případě Bayernu Mnichov a Paris SG se to děje, oba ukazují dalším cestu do budoucnosti. Slavia a Sparta se však s touhle linkou nekamarádí. V čem tkví zásadní odklon?
Když Paris SG koupili katarští šejkové, byli přesvědčení o tom, že pokud přetáhnou pod Eiffelovu věž největší super star, vyhrají okamžitě Ligu mistrů. A tak si z Barcelony vyzobli Neymara, Messiho a společně s Mbappem postavili kosmický útok. Jenže Champions League s tímhle arzenálem nevyhráli.
Dočkali se, až když už z téhle luxusní trojky nezbyl v klubu nikdo. Bossové pak sami přiznali, že trofej mohli dobýt jedině díky razantní změně strategie. Povolali na lavičku kouče Luise Enriqueho a zadali mu úkol, aby sestavil dobře sladěný tým, ve kterém bude rotovat dynamická krev.
Povedlo se, před rokem získali ušatý pohár LM s jedním z nejmladších celků v historii.
Bayern Mnichov staví na týmové spolupráci už dlouho. Nikdo se nemůže povyšovat nad ostatní, natož nad klub. To je klíčová hodnota. Vůdci mužstva jsou v tom vzorem. Všimli jste si, jak se Harry Kane sprintem vracel až k vlastnímu vápnu? Prostředí je nastavené tak, že ho nenapadne cokoli jiného. O správném vystupování na hřišti i mimo ně nemluvě.
Středa, 11. března 2026, 06:00
Slavia si v derby zajistila titul. Desetibodový náskok by mohla prohospodařit jedině sama. Ale klíčová otázky zní: Bude mistr mezinárodně konkurenceschopný? A frčí český fotbal po moderních kolejích? Zápas prvního s druhým poskytl argumenty spíš pro...
Přenesme se do Slavie. Tomáš Chorý a Jan Bořil by v ní měli být také vzory pro ostatní. Nejen v áčku, ale především pro kluky v akademii, kteří k nim obdivně vzhlíží. Místo toho jim však podávají návod, jak se nechovat.
Zatímco Harry Kane ví, že nemůže dělat zbytečné fauly, protože je to neslučitelné s konstruktivním moderním fotbalem, natož aby vzápětí seřval soupeře a plivl na něj. Tomáš Chorý se klidně v ligovém šlágru obou prohřešků dopustí.
A klub na to bezprostředně nereaguje. Hlavní trenér přijde po utkání na tiskovou konferenci a zeptá se přítomných novinářů: „Řekněte mi, jestli tu sedí někdo, kdo viděl úmyslné plivnutí od Chorase. Zaregistroval jsem vyjádření od rozhodčího, že viděl jasné plivnutí, ale já ho prostě nevidím.“
V dalším zápase pro změnu řádil nepříčetně Jan Bořil. Ten dokonce chtěl inzultovat rozhodčího! Přitom jde o kapitána týmu. A vlastně i asistenta trenér, protože s ním hlavní trenér i během zápasu konzultuje taktiku. Kdyby se Guardiola radil během utkání na střídačce s Rodrim a ne s asistenty, chytali by se všichni za hlavu.
Do takových absurdních výšin nechali vyrůst hráče v Edenu.
Sparta? Brian Priske se chytá s hráči v pověstném kolečku za ramena, ale sportovní ředitel Tomáš Rosický si před jarem povzdechne, že hráčům chybí hladovost a permanentní snaha se zlepšovat. Tedy základní ingredience zdravého týmu.
Harry Kane přišel do Bayernu Mnichov z Tottenhamu také coby devítka, ovšem v bavorském velkoklubu rozšířil repertoár. Tamní kluboví generálové totiž dobře věděli, že fotbalový vývoj se zase posunul dál. Do komplexnosti.
Kane a mužstvo se na to adaptovali. Důkazem budiž, jak si hráči mění pozice. V čele s anglickou mega hvězdou.
Devítka si z vrcholu ofenzivy odskočí do středu pole, najednou se objeví i mezi stopery. Rozdává přihrávky na všechny strany, zapojuje se do přízemní kombinační mezihry. Tohle všechno přidává ke své největší přednosti – klinické koncovce.
Ale neustálá výměna míst je vlastní všem hráčům Bayernu. Na tribuně i u televize máte potíž poznat, kdo je obránce, záložník nebo útočník. Tak se řady a hráči prolínají.
Pozor!!! Ne náhodně, nýbrž podle předem stanovených principů.
Pátek, 30. ledna 2026, 17:00
Účet českého mistra v Lize mistrů: 8 zápasů, 0 výher, 3 remízy, 5 proher, skóre 5:19, body 3. Ze 36tičlenného pole, 34, místo. Pod Slavií už byly jen předposlední španělský Villarreal a poslední kazašský Kairat Almaty. V počtu vstřelených branek...
Experti tomu říkají organizovaný chaos.
Paris SG ho ctí také. Oba semifinalisté spojuje i to, že všechny činnosti provádějí v závratné rychlosti. Zásluhou toho mohou Paris SG a Bayern Mnichov nabídnout bleskové přízemní kombinace, které snad ani nejde ubránit.
Slavia po příchodu Tomáše Chorého zjednodušila přechod do útoku na velké množství nakopávaných míčů mířících na věž. Na ni směřují i mraky centrů ze strany. Přihrávkový ťukes ustoupil do pozadí. Chybí i nezbytná kompaktnost, což se projevuje tím, že hráči nemají k sobě na hřišti blízko.
Sparta?
Brian Priske postaví hráče do určitého rozestavení, ale tím veškerá týmová invence končí. Takže pak už záleží jen na tom, jestli hráči na daných postech mají zrovna svůj den nebo nemají. Od vědomě nacvičená spolupráce se odrazit nemohou. A tak když zrovna nejdou Lukáši Haraslínovi kličky, respektive obalovačky na zadní tyč, letenská ofenziva je bezzubá.
Že tenhle fotbal v podání elity soubojové Chance ligy vůbec neladí s top mezinárodními parametry, není novinkou. Mrkněme na bilanci pražských velkoklubů v této sezoně evropských pohárů.
Slavia, český šampion, nestíhal v Lize mistrů. Chatrná obrana (2,4 inkasované branky na zápas) a neefektivním útok (0,6 gólu na utkání) vynesly červenobílým 34. místo z šestatřiceti mužstev. Přitom nejprestižnější evropská soutěž byla rozšířena. Přesto z toho byl pohyb v sestupových vodách. Korunu mrzutému vystoupení nasadil výprask na trávníku kyperského Pafosu 1:4.
Sparta? Ta ještě před startem jara vytrubovala, že do finále Konferenční ligu, protože se přece může se všemi soupeři, kteří se kvalifikovali do play-off, směle měřit. Bublinu mylných představ, pramenících z neumění si objektivně vyhodnotit realitu, propíchl záhy dvojzápas s Alkmaarem. Tehdy až šestý tým nizozemské ligy (nepatřící k top ligám), nadělil ve dvou zápasech Priskeho celku šest gólů a kontrast ve hře obou celků tomu odpovídal.
Pátek, 23. ledna 2026, 06:00
„Mohli jsme ze zápasu vytěžit i víc,“ povzdechl si slavistický trenér Jindřich Trpišovský po domácí prohře 2:4 s Barcelonou. Je to jinak. Červenobílí měli nejen v duelu s katalánským velkoklubem, ale z celého vystoupení v základní fázi Ligy mistrů...
Teď k tomu zápas Paris SG-Bayern Mnichov přidal podrobný návod, co všechno by Slavia, Sparta (a spolu s nimi kompletní český fotbal) měly předělat.
Ale zaregistrují to povolaní? Sotva…
Třeba sparťanský ředitel Tomáš Rosický v rozhovoru pro klubovou televizi konstatoval, že Letenští mají potíž prosadit svůj herní styl proti těžším soupeřům, ovšem nezmínil ani slovo o tom, že tenhle herní styl nemá v Evropě nárok.
Sportovní management Slavie také nezmiňuje nutnost herní revize. Po ostudě v Pafosu sice klubové vedení populisticky navrhlo fanouškům náhradu vstupného, ale příznivci by radši uvítali, kdyby představilo, jak hodlá renovovat hru, aby příště slávisté v Lize mistrů nezametali.
To však nejspíš zapadne v oslavách prvenství v soubojové Chance Lize a v tradičním alibi: české týmy nemůžou hrát jako Paris SG nebo Bayern Mnichov.
Proč by ale nemohly jít s modernou a ne proti ní?
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
