V posledních týdnech spotřeba krevní plazmy od lidí, kteří prodělali koronavirus, prudce roste. Tuto krevní plazmu s látkami proti covidu-19 nemocnice využívají k léčbě nakažených pacientů v těžkém stavu. Některé pražské nemocnice apelují na lidi, kteří se z koronaviru vyléčili, aby přišli krevní plazmu darovat, jelikož se dárců pořád nehlásí dost a spotřeba plazmy s každým dnem roste.
Podle Petra Turka, primáře Transfuzního oddělení v Thomayerově nemocnici v Praze, může krevní plazma zachránit nemocným zdraví. „V současné době jen s obtížemi zajišťujeme potřeby nemocných hospitalizovaných v Thomayerově nemocnici a IKEM,“ přiblížil. Podle Turka má nemocnice v mrazicích boxech zásoby několika desítek jednotek plazmy, potřeba by jich byly stovky.
Celkem tuto rekonvalescentní plazmu, tedy tu léčebnou s vytvořenými protilátkami, v Thomayerově nemocnici odebrali od dubna do poloviny října asi 75 dárcům a vydali ji 48 pacientům. Celkově tuto plazmu lékaři v Česku podali více než 200 lidem.
Na nedostatek dárců poukázala také Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze a Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN), která je podle slov primáře tamního oddělení hematologie a krevní transfuze Miloše Bohoňka v současnosti největším výrobcem léčebné plazmy v Česku. Zatím ji dostala do patnácti zdravotnických zařízení po celé republice a léčily se jí dvě třetiny pacientů, jimž byla v Česku podaná.
Dobré zkušenosti s rekonvalescentní plazmou mají i v ÚVN. „Skončení příznaků u středně těžkých nebo těžkých forem nemoci je rychlejší,“ popsal účinky pro Seznam Zprávy lékař Miloš Bohoněk, primář oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN.
Pomozte k uzdravení z covid-19
— ÚVN Praha (@uvn_praha) October 2, 2020
více informací na https://t.co/2VZeUJIFr1 pic.twitter.com/Fh89GkQnH4
Vhodným dárcem je člověk, který prodělal koronavirus a je dva týdny zdravý. Darování krevní plazmy by mělo podle Bohoňka v ideálním případě proběhnout přibližně právě po zmiňovaných dvou týdnech. „Časem ony protilátky vymizí. Musíme tedy rekrutovat nové a nové dárce,“ doplnil Bohoněk.
Zároveň by mělo jít o dárce, který měl při koronaviru klinické příznaky, jako je zvýšená teplota, bolest hlavy, suchý kašel a dušnost včetně vážnějšího průběhu.
„Pro nás je důležité, aby dárce rekonvalescentní plazmy měl vytvořenou dostatečně vysokou hodnotu protilátek. A podle zkušeností víme, že pokud někdo měl klinické příznaky, tak ta protilátková odezva je vyšší,“ uvedl Bohoněk.
Při jednom odběru se podle vyjádření mluvčí ÚVN Jitky Zinke získá 660 mililitrů plazmy, což představuje tři jednotky. Pacientovi s koronavirem se podávají jednotky dvě. Odebraná plazma se konzervuje zamrazením na nízkou teplotu. Díky tomu je možné ji transportovat nebo použít podle vyjádření primáře z ÚVN až tři roky po odběru.
Plazma se odebírá metodou plazmaferézy, přičemž buněčné složky krve jsou převedeny zpět do krevního oběhu dárce. K odběru se užívají speciální přístroje, tzv. separátory. Jeden odběr trvá asi 45 minut.
Dárce musí dále splňovat i běžné podmínky darování krve. Patří mezi ně věk od 18 do 60 let, dobrý zdravotní stav, žádná závažná anamnéza, dále žádná operace v posledních šesti měsících ani endoskopické vyšetření, tetování či pearcing. Dárce neprodělal rakovinu, infekční žloutenku B nebo C a nepatří do rizikové skupiny z hlediska přenosu krevní nákazy.
Krevní plazmu je možné darovat opakovaně, vždy nejdříve dva týdny po předchozím odběru, u darování rekonvalescentní plazmy se u prvních čtyř odběrů akceptuje minimální interval jeden týden.
Před každým odběrem dárce prochází vyšetřením a posouzením aktuálního stavu. K léčbě covidu-19 je plazma zpravidla využitelná zhruba dva až tři měsíce po uzdravení, využití ale má krevní plazma i nadále, takže může dárce docházet k odběrům trvale.
Foto Facebook KNL
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
