Vedra už plní nemocnice, roste počet pacientů s přehřátím

Přímo ke kolapsu z vedra vyjížděli podle mluvčího Karla Kirse pražští záchranáři ve středu ve 44 případech, dnes do zhruba 13:00 k dalším 20. Vzrostl podle něj ale i počet zásahů celkově. Zatímco obvykle vyjíždějí sanitky za 24 hodin ke zhruba 400 případům, včera to podle něj bylo přes 300 jen za ranní směnu. „Horké počasí zhoršuje zdravotní stav některých skupin, jako jsou senioři nebo chronicky nemocní, takže i nárůst počtu výjezdů k nim spojujeme s počasím," řekl Kirs.

Až o 30 procent víc lidí zamířilo v posledních dnech podle mluvčí Evy Stolejda Libigerové na urgentní příjmy Fakultních nemocnic Královské Vinohrady a Bulovka. Urgentní příjem Fakultní nemocnice Motol a Homolka podle mluvčí Martiny Dostálové zaznamenal nárůst o deset až 15 procent.

„Nejčastěji se jedná o pacienty s obtížemi souvisejícími s přehřátím organismu, tedy úžehem, úpalem nebo dehydratací," uvedla. Typickými příznaky takových potíží jsou bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení, celková slabost nebo krátkodobé poruchy vědomí. „Ve vážnějších případech může dojít i ke kolapsovým stavům," popsala. Za nejohroženější lékaři považují seniory, zejména starší 70 let, a pacienty s nemocemi srdce, epilepsií nebo léčící se s rakovinou.

Desítky pacientů kvůli následkům horka směřují také na Společný příjem interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Jsou většinou přivezení záchrankou v důsledku kolapsů z horka," sdělila Lucie Kroupová z tiskového oddělení nemocnice. Převážně se podle ní jedná o starší ročníky.

Vedra podle místopředsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta představují oproti běžným teplotám podstatně vyšší riziko pro srdce a oběhový systém. Za zásadní považuje dostatečné doplňování tekutin, které tělo ztrácí pocením. V horku není vhodné pít alkohol a energetické nápoje.

V nejteplejších hodinách dne by se lidé měli vyhýbat fyzicky náročným sportům. „Dalším problémem mohou být sportovní aktivity v uzavřených a málo větraných prostorách. Tam může docházet k přehřátí organismu, aniž by na nás slunce přímo svítilo," doplnil kardiolog.

Opatrní by podle něj měli být lidé i s klimatizací. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl být větší než čtyři nebo pět stupňů Celsia. „Hlavní ale je, aby tyto přechody nebyly krátkodobé a brutální," uvedl.