Město jako rozpálená past. Jak se během veder chránit před přehřátím

Tropické počasí představuje pro lidský organismus velkou zátěž. Člověk se více potí, ztrácí tekutiny i důležité minerály a snižuje se schopnost soustředění. U starších lidí nebo chronicky nemocných může vedro zvýšit riziko srdečních problémů či mozkové mrtvice.

Situace je ještě náročnější, pokud se vysoké teploty spojí s vysokou vlhkostí vzduchu, tělo se totiž nedokáže efektivně ochlazovat pocením. Nejvíce ohroženými skupinami jsou senioři, malé děti, těhotné a kojící ženy, lidé s onemocněním srdce nebo vysokým krevním tlakem a také osoby užívající některé léky.

Jak se chránit?

Základem ochrany před přehřátím je pravidelný příjem tekutin. Nejlepší volbou je čistá voda, minerálky nebo slabý černý či bylinkový čaj.

„Nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i na fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, a to nám zvyšuje pocit horka,“ vysvětlili odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

K jídlu si dejte něco lehkého a snadno stravitelného, jako jsou zeleninové saláty, ovoce, jogurty nebo studené polévky, a jezte raději menší porce častěji. Těžká, tučná jídla mohou organismus zbytečně zatěžovat.

Velkou roli hraje i vhodné oblečení. Ideální jsou lehké, volnější oděvy světlých barev z přírodních materiálů, které umožní pokožce lépe dýchat. Samozřejmostí by měla být pokrývka hlavy, sluneční brýle a opalovací krém s ochranným faktorem alespoň SPF 15.

Byt jako skleník

Mnoho lidí dělá v létě stejnou chybu. Přes den otevírá okna v domnění, že byt vyvětrá. Ve skutečnosti je lepší před den okna zastínit žaluziemi nebo závěsy a větrat pouze ráno či večer, kdy venkovní teplota klesne.

Pokud doma nemáte klimatizaci, pomoci může ventilátor, vlažná sprcha nebo studený ručník přiložený na krk a zápěstí.

„Prostory bychom klimatizací neměli přechladit. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35°C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29°C, ne méně,“ doplňuje SZÚ.

Při větším rozdílu teplot se totiž zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku, na který organismus reaguje negativně.

Podobně jako byt se během léta přehřívá veřejná doprava. Láhev vody by proto měla být samozřejmostí a pokud se vám udělá nevolno, raději vystupte, přesuňte se do stínu a dopřejte si chvíli klidu.

Zcela zásadní pravidlo platí pro zaparkovaná auta. Nikdy v nich nenechávejte děti ani domácí zvířata, a to ani na několik minut. Interiér vozu se dokáže rozpálit na životu nebezpečné teploty během velmi krátké chvíle.

Jak poznat, že jde do tuhého?

Přehřátí organismu může začít nenápadně, a to bolestí hlavy, únavou, slabostí nebo závratěmi. Objevit se může zrychlený puls, zmatenost, nevolnost nebo svalové křeče způsobené ztrátou minerálů.

Závažnější formou je úpal, kdy tělo přestává zvládat regulaci teploty. Typickými příznaky jsou horká červená pokožka, silná bolest hlavy, horečka, zmatenost nebo zvracení. V krajních případech může dojít i k bezvědomí.

Pokud dojde k vážnému přehřátí organismu a tělesná teplota vystoupá k nebezpečným hodnotám kolem 40 °C nebo výše, je nutné jednat rychle. Člověka je potřeba co nejdříve přesunout ze slunce nebo rozpáleného prostředí do stínu či chladnější místnosti a začít s jeho postupným ochlazováním.

Pomoci mohou studené obklady, ručníky namočené ve studené vodě nebo zabalení do vlhkého prostěradla. „Postiženému nedávejte pít, a zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny,“ vysvětlují odborníci.

Vedra neohrožují všechny stejně. Starší lidé často necítí žízeň a mohou se dehydratovat dříve, než si problém uvědomí. Proto je dobré během tropických dnů zkontrolovat své rodiče, prarodiče nebo osamělé sousedy.