Pátek 13. 6. 2025 | Svátek má Antonín
Zvracení, přejídání, výčitky. Ale taky normální váha, úsměv na veřejnosti a ticho za zavřenými dveřmi. Mentální bulimie je porucha, kterou si často dlouho nikdo nevšimne — ani okolí, ani samotný člověk, který s ní bojuje.
Mentální bulimie patří společně s anorexií a záchvatovitým přejídáním mezi tři nejčastější a také nejznámější poruchy příjmu potravy. Bulimie s anorexií navíc úzce souvisí. Jedna nemoc často přechází ve druhou a jejich vzájemné hranice jsou velmi fluidní.
„Společným rysem je touha po nezdravé nereálné štíhlosti. Pro bulimii jsou typické záchvaty přejídání velkým množstvím potravin v krátkém čase, střídané epizodami hladovění a zvracení,“ uvádí psychiatrička Hana Papežová, která se specializuje na poruchy příjmu potravy, v knize Začarovaný kruh: anorexie, bulimie a psychogenního přejídání a cesty ven.
Poznávacím znamením, že dotyčný trpí mentální bulimií, může být i Rusellovo znamení, pojmenované po britském psychiatrovi Geraldu Rusellovi. Jde o oděrky na hřbetech ruky, které vznikly jako důsledek dlouhodobého zvracení – tím, jak se kůže odírá o zuby, když si bulimik/bulimička snaží vyvolat zvracení.
Koučka Kristina Miřetínská, která která pomáhá pacientům zotavit se z poruch příjmu potravy, však upozorňuje, že stejně jako u anorexie si lidé u bulimie často představují její extrémní podobu.
„Pokud se ukazuje bulimie, je to spousta zvracení v extrémním podání. Ve skutečnosti ho většinou nebývá zase tolik. I zvracení jednou dvakrát do týdne je bulimie. A vyskytují se také další kompenzační „očistné“ mechanismy, které následují po přejedení se, jako je intenzivní cvičení, vynechání jídel, půsty,“ říká pro Drbnu Kristina Miřetínská.
Více o mentální bulimii uslyšíte v dalším díle podcastu Stop anorexii, který najdete na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Aktualizováno před 4 hodinami
