„Z Prahy pro CNN…“ Esa světové žurnalistiky školila v Praze začínající novináře v programu Journey

Intenzivní kurz vysoké žurnalistiky Journey, jejž už pošesté pořádala nadace Bakala Foundation, každoročně přivádí do české metropole novinářské špičky ze světových médií a agentur jako je CNN, The New Yorker, Reuters, Bloomberg a dalších. Letos studentům žurnalistiky přednášeli například držitel Pulitzerovy ceny Adam Entous (The New Yorker), Evan Perez (CNN) nebo Jessica Bruder z Columbia Journalism School, autorka knižní předlohy k oscarovému filmu Země nomádů (Nomadland). České přednášející zastupoval novinář Tomáš Etzler.

Pro studenty byl připraven nabitý program, který byl kombinací přednášek, praktických workshopů či simulace práce v redakci, ale i přípravy reportáže z terénu, na niž studenti následně získali zpětnou vazbu od zkušených lektorů. Jak si s tímto úkolem poradil jeden z týmů, objasňovali jeho dva členové: Nemanja Vidić ze Srbska a Denislava Zlatanova z Bulharska.

Klapka první: Jak zpřesnit zadání

„Od lektorů workshopu s názvem ´Field reporting´ (Reportáž v terénu) jsme dostali zadání, že máme zpracovat reportáž na téma turismus v Praze a pandemie koronaviru. Naším prvním úkolem tedy bylo zúžit toto poměrně široké zadání na téma, o němž bychom dokázali během jednoho dne natočit zajímavou reportáž. Shodli jsme se, že se zaměříme na obchody v centru Prahy a bude nás zajímat, jak se jejich majitelé poprali s odlivem turistů v důsledku pandemie. Zajímal nás především lidský aspekt příběhu, tedy nejen jaký to mělo dopad na byznys, ale i jak byli postiženi zaměstnanci,“ popisuje Denislava Zlatanova.

Tým, v němž kromě Denislavy a Nemanji byly zastoupeny také dvě Češky, Pavlína Černá a Věra Dvořáková, poté přednesl tuto představu svým mentorům. Ti jim téma schválili a pak už se čtveřice vydala do terénu, stejně jako ostatní týmy – každý za svým úkolem.

Klapka druhá: Respondenti mají strach

„Vyrazili jsme s nadšením, které ovšem brzy zchladilo zjištění, že lidé s námi nechtějí mluvit. Možná to bylo ze studu, možná z obavy o zaměstnání. Oslovovali jsme totiž prodejce v obchodech, kteří se obávali mluvit bez povolení majitele. Bylo nám jasné, že bez vstupů lidí nemůžeme reportáž natočit,“ líčí podstatnou komplikaci Nemanja Vidić.

Nakonec mladým reportérům pomohlo, když obchodníkům sdělili, že jsou studenti a dělat reportáž se teprve učí. Ujistili je, že nepůjde do žádných veřejných médií a zůstane pouze pro studijní účely. Pak s nimi respondenti začali mluvit.

„Člověk si uvědomí, jak to má reportér těžké, protože takovou ´omluvu´ při skutečné reportáži mít nebude. I tak někteří obchodníci nechtěli zmínit jméno, což může snížit důvěryhodnost reportáže,“ zamýšlí se Denislava. 

Pomocnou ruku v průběhu natáčení reportáže naštěstí nabízeli všem týmům zkušení mentoři. Jak správně mluvit před kamerou a jak si připravit živý vstup je učil špičkový reportér CNN Evan Perez. Jak udělat dobré a zajímavé reportážní fotografie zase radil Petr Josek z agentury Associated Press, který na Journey přiletěl z japonského Tokia, kde fotil Olympijské hry.

Klapka třetí: Ve střižně pod časovým tlakem

Po natočení reportáže se mladí reportéři vrátili do vily Grébovka, která poskytla zázemí celému programu Journey, aby reportáž sestříhali a zfinalizovali.

„Byli jsme pod velkým časovým tlakem – na pořízení reportáže i sestříhání jsme měli jen několik hodin. Velké zdržení způsobila především počáteční neochota respondentů ke spolupráci,“ vypráví Denislava Zlatanova. „Naučila jsem se díky tomu, že je vždy dobré mít připravený plán B. A že je nezbytné respektovat respondenty jako osobnosti, ukázat jim skutečný zájem, pak se více otevřou,“ vypráví Denislava, která ze žurnalistiky odpromovala minulý rok a nyní se zaměřuje hlavně na psaní textů.   

„Já jsem si zase potvrdil, jak je důležité umět improvizovat a přizpůsobit se situaci. Ne vše se dá předem předpokládat,“ doplňuje Nemanja, který v Srbsku pracuje pro místní televizní stanici, a tak už nějaké zkušenosti s reportážemi a prací před kamerou má.

Přes všechny problémy se jejich reportáž vydařila. Tým dostal od lektorů pochvalu a několik cenných rad, jak ji příště ještě vylepšit.

Klapka závěrečná: Skvělá zkušenost

Účastníci programu se shodli, že šestý ročník Journey se přes řadu omezení souvisejících s pandemií koronaviru povedl. Kromě přátelské atmosféry poukazovali na spoustu nových zkušeností i kontaktů.

„Je úžasné učit se novinařinu od světových žurnalistů. Výhodou je nejen komorní prostředí, kde se skutečně můžete zeptat na cokoliv, ale i možnost povídat si třeba u snídaně s novináři, které již dlouho obdivuji,“ míní posluchačka Pavlína Černá, studentka žurnalistiky na Temple University ve Filadelfii, a dodává: „Účastníci z různých zemí zde navzájem sdílejí, jak žurnalistika funguje v jejich zemi, což je fascinující obzvlášť v případě států, kde svoboda tisku není samozřejmostí.“

I Nemanja Vidić a Denislava Zlatanova vnímají mezinárodní účast mladých novinářů jako jeden z hlavních přínosů Journey. „Věřím, že s ostatními účastníky zůstaneme v kontaktu jako přátelé i pro možnou spolupráci napříč hranicemi. Jsem rád, že když budu v budoucnu pro svou práci potřebovat nějaký zdroj z Česka, Bulharska nebo třeba USA, mohu zvednout telefon a zavolat kamarádům z Journey,“ shrnuje Nemanja.

Zájem o program Journey byl letos rekordní. Z přijatých přihlášek vybrala odborná komise 21 účastníků. Ti obdrželi od nadace Bakala Foundation plné stipendium pokrývající náklady spojené s účastí na Journey včetně kurzovného, stravy, cestovních výdajů a ubytování.

„Nezávislá žurnalistika je jedním z hlavních pilířů demokratické společnosti. I proto již pošesté pořádáme program Journey, kde mladým novinářům představujeme žurnalistiku z různých úhlů pohledu,“ říká Václav Pecha, ředitel nadace Bakala Foundation. „Studenti se pak mohou snadněji rozhodnout, jakým směrem se chtějí ve své novinářské kariéře vydat, a věříme, že budou i lépe vybaveni k tomu, aby dělali skutečně objektivní a nezávislou novinařinu,“ dodává.