Historici zveřejnili dokument s nákresy míst smrti padlých v Pražském povstání

Soubor nákresů míst smrti obětí Pražského povstání vznikal od června 1945 minimálně do prosince téhož roku. Jeho původ historici neznají, sestavit ho mohly civilní úřady nebo vojenské či policejní složky. „Nejedná se také ani o kompletní a bezchybný soupis všech obětí povstání. To však nebrání v předložení tohoto zajímavého a důležitého historického pramene široké badatelské veřejnosti k všestrannému využití," uvedl historický ústav.

Soupis se dochoval ve dvou exemplářích, je uspořádaný podle 19 pražských čtvrtí existujících v roce 1945 a v jejich rámci podle katastrálních území. Obsahuje také základní biografické údaje o padlých, v nákresech jsou vyznačená místa, kde oběti utrpěly smrtelný zásah nebo byly pochovány.

Pražské povstání začalo 5. května, v ulicích vyrostlo více než 1500 barikád, které hájilo přes 30 tisíc povstalců. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády.

Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.