Středočeský kraj chce jednat s Prahou o stavbě středoškolského kampusu. Nejsou pozemky, říká město

Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) na to však v hlavním městě nejsou vhodné pozemky a efektivnější je stavět více menších škol nebo stávající gymnázia rozšiřovat.

„V principu by to měla být koncentrovaná velká střední škola, kde by měly být různé typy oborů, aby se dali sdílet pedagogové," uvedl Klecanda. Kampus by měl být poblíž metra, aby do něj pražští studenti měli zájem dojíždět. Stát by měl zaplatit ideálně polovinu nebo třetinu nákladů na výstavbu, kraj a Praha by se podělily podle počtu svých studentů.

Podle Klecandy však Praha nemá vhodný pozemek pro takto velkou stavbu. „Ten nápad není špatný, ale je problém z hlediska pozemků. My už jsme o tom jednali a nechali jsme si od Institutu plánování a rozvoje udělat analýzu všech pozemků, které máme na veřejnou vybavenost, a došli jsme k tomu, že nemáme vhodné pozemky pro takhle velkou stavbu," řekl.

Navíc to podle něj není nejefektivnějším řešením, protože nechat vystavět takto velký kampus s takovou kapacitou je složité a trvalo by to dlouho. „Takže nám přijde lepší školy rozšiřovat, dělat přístavby a dělat nové školy pro zhruba 500 až 1000 žáků," řekl Klecanda. „Tím neříkám, že to zatracujeme. Prověřujeme tu možnost a ať se Středočeský kraj také podívá i na pozemky u nich," dodal.

Podle celkových čísel odpovídá nabídka ve středních Čechách poptávce studentů, jenže zejména v okolí Prahy zájem značně převyšuje nabídku oborů. Vácha vidí řešení ve spolupráci s Prahou a v budování dalších míst tam, kde to má smysl. „Musíme ale držet i kvalitu, protože někde se nám dostávají žáci, kteří nemají studijní předpoklady a potom trpíme předčasnými odchody," podotkl Vácha.

Na gymnaziální třídy by se podle něj mohly přeměnit některé nevyužité prostory v domech dětí a mládeže, vedle toho vznikají přístavby a stavby takzvaně na zelené louce. Kapacity jednotlivých škol se podle Váchy díky novým projektům zvýší o 120 míst. „Aktuálně se navyšuje kapacita na gymnáziu v Hostivici, připravují se Říčany," uvedl Vácha.

Otevřít by se měla také gymnaziální třída u základní školy v Mnichovicích, projektují se školy v Berouně a Brandýse nad Labem. Jesenice bude tento měsíc schvalovat uvolnění pozemku fotbalového stadionu pro potřeby gymnázia. Roztoky se podle Váchy musejí ještě rozhodnout, zda půjdou s krajem do společného projektu gymnázia a druhého stupně základní školy. Vedení města má podle Váchy zájem o novou školu, opozice ale podle něj tvrdí, že místní děti chtějí studovat v Praze a že by město mělo spíš postavit domov seniorů.

V prvním kole přijímacího řízení se ve Středočeském kraji dostalo na střední školu 92 procent uchazečů. Pro školní rok 2024/2025 střední školy v kraji nabízejí 13 807 míst, z toho 8854 na maturitních oborech. Do přijímacího řízení do denního studia bylo podáno 12.081 přihlášek s takzvanou nejvyšší prioritou, z toho 8588 do maturitních oborů. Nejžádanějšími obory jsou čtyřletá gymnázia (1667 přihlášek), lycea (839) a ostatní maturitní obory (6082). Zbývajících 3493 přihlášek s nejvyšší prioritou směřovalo do nematuritních oborů. Po prvním kole přijímacích zkoušek je ve Středočeském kraji volných 2499 míst, z toho 1072 na maturitních a 1427 na nematuritních oborech. Na čtyřletých gymnáziích je to 44 míst a na lyceích 112.

Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) nemá cenu zvyšovat kapacity ve školství jen v Praze, protože se do metropole každý rok hlásí více dětí z jiných krajů. Dokud nebude v Praze zavedena alespoň částečná spádovost, není podle něj možné zajistit kapacity pro pražské děti. Vácha s tím nesouhlasí. Podotkl, že spádovost je podle současné legislativy nezákonná a změna zákona by podle něj byla v neprospěch studentů. Žáci by si dopředu přehlašovali trvalý pobyt jinam, aby se dostali na školu, podotkl.