Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze. Uvedl to dnes Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na Českém vysokém učení technickém, kde vystudoval architekturu.
Tančící dům na pražském Rašínově nábřeží Milunić navrhl spolu s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym. Stavba, která vznikla v polovině 90. let minulého století, vzbudila původně mnoho odmítavých reakcí. Postupně se stala jedním ze symbolů Prahy a za čtvrtstoletí existence nasbírala řadu ocenění.
V rozhovoru v roce 2016 vzpomínal Milunić na historii vzniku domu i na náhodné seznámení s bývalým prezidentem Václavem Havlem, který pak spolu s architektem stál za myšlenkou zástavby proluky na nábřeží. Jako šestičlenná rodina se Milunićovi nevešli v 80. letech do panelákového bytu na sídlišti a dostali přidělený byt v domě rodiny Havlových na Rašínově nábřeží. „Dostali jsme se do prázdného třetího patra, které jim v roce 1948 sebrali. Neměli jsme žádný nábytek a Havlovi nás poprosili, abychom si jejich původní nábytek vzali. Když zemřeli rodiče, Václav mě poprosil, jestli bych neudělal rozdělení bytu pro dvě rodiny, pro Ivana a pro něj,“ vzpomínal architekt. Proluka na místě vedle domu, kde bydleli Havlovi, byla od bombardování v roce 1945.
Začátkem 90. let Havel s Milunićem znovu přišli s myšlenkou její zástavby. „Chtěl jsem, aby ten barák byl parafrází na sametovou revoluci, v druhém plánu je totalitní společnost, od které se oddělila menší část, která se vydala do světa změn,“ uvedl Milunić.
Původně se počítalo s domem s převážně kulturní náplní, obchody či občerstvením. Nenašel se ale investor a navíc, jak architekt řekl, „památkáři šíleli, že jsem zničil celosvětově unikátní frontu baráků na nábřeží“. Podstatné ale bylo, že se roztančený dům líbil manažerům společnosti Nationale Nederlanden Real estate, která se stala investorem. „Řekl jsem jim, že odpor překonám tím, že se spojím s nějakou světovou hvězdou,“ říká Milunić. Jean Nouvel, který později postavil Zlatý anděl, nevyšel, ale vyšel Frank Ghery, jehož Milunić manažerům doporučil.
V sedmdesátých a osmdesátých letech architekt zejména ve spolupráci s architektem Janem Línkem v Praze realizoval v Praze několik domovů důchodců, například v Bohnicích, Malešicích, Chodově a Hájích, nebo svobodárnu sester na Proseku. Neomezoval se ale jen na hlavním město či Česko. V zahraničí se podílel například na vzniku takzvané české čtvrti v čínské Šanghaji.
Vlado (Vladimir) Milunić se narodil 3. března 1941 v Záhřebu. Od 16 let žil v Praze, kam se jeho rodiče přestěhovali z tehdejší Jugoslávie. V letech 1960 až 1966 studoval architekturu na ČVUT, poté tři roky pracoval v Paříži. V letech 1969 až 1990 pracoval v pražských ateliérech Gama a Delta. Od roku 1990 měl vlastní Studio VM (volné myšlenky).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
