Pod kopcem v parku Parukářka na pražském Žižkově jsou vyhloubené chodby největšího protiatomového krytu z celé Prahy, bunkru Bezovka. Ten byl původně vybudovaný pro 5 tisíc lidí. Přečtěte si, kolik lidí by v něm našlo útočiště dnes, kdo by se v bunkru mohl ukrýt a kolik lidí by se ukrylo v krytech po celém hlavním městě.
Do největšího protiatomového krytu Bezovka vede pět vchodů, jeden z nich, ten hlavní, je u plácku při vstupu do parku Parukářka. Vstup je zajištěn čtyřtunovými pancéřovými dveřmi. Když jimi projdeme, objeví se před námi točité schodiště do podzemí. „Můžete to počítat, je to 84 schodů, půjdeme dolů čtyři patra,“ říká průvodce Ivan Gálik. Zvláštnost krytu Bezovka je v tom, že není příliš hluboko, ale je chráněný kopcem, který je nad ním. V nejhlubších místech je nad krytem někde až 25 metrů zeminy.
Bunkr vznikl v letech 1957 až 1959. „Kdyby vybouchla jaderná zbraň tehdejší výroby na Václavském náměstí, tak by lidé v krytu měli přežít,“ popisuje Ivan. V mírových dobách je kryt zakonzervován a do pohotovostního stavu by ho měli pověření lidé uvést během čtyřiadvaceti hodin.
V době vzniku se počítalo s tím, že bunkr Bezovka ukryje až 5 tisíc obyvatel. Dnešní kapacita je o polovinu nižší, a tak by se do krytu, který je stále připravený k použití, dnes vměstnalo 2500 lidí. Počítá se s tím, že člověk uvnitř by pro sebe měl asi jeden metr čtverečný. Úplně pohodlné by to nebylo. „Je to takové Airbnb bez bnb,“ směje se průvodce.
Čtvrtek, 17. března 2022, 06:41
Procházíme zákoutími krytu, která dnes slouží jako prostory muzea. V dalších chodbách bychom dnes našli sklady, které spravují hasiči nebo policisté. „Ty chodby jsou všude podobné, takto to vypadá v celém krytu s tím rozdílem, že v některých dalších chodbách skladují hasiči třeba věci, které jsou potřeba při povodních,“ vysvětluje Ivan.
Kryt Bezovka je připraven pro všechny. Může do něj zamířit kdokoliv, než se naplní kapacita. „Vláda má vlastní kryt na Klárově, pod Pražským hradem je prezidentský kryt, ministerstva mají svoje kryty stejně jako armáda. Čas od času se lidé ptají, jestli toto byl kryt pro vysoce postavené politiky. Ne, vždycky byl pro všeobecné obyvatelstvo.“
Do krytů po celé Praze by se podle našeho průvodce v jednu chvíli dostalo téměř půl milionu lidí. „Jen samotný systém metra má podle projektu ukrýt zhruba třicet procent obyvatel Prahy,“ říká Ivan. Lidé by v bunkru Bezovka našli útočiště asi na tři až čtyři dny. „Kryty byly projektovány na tři až čtyři dny. Je to tak, aby uvnitř lidé přežili ten přímý účinek jaderné bomby, tedy tepelnou, světelnou a radiační vlnu. Jakmile to opadne, tak budou lidé v pláštěnkách evakuování dvacet nebo třicet kilometrů ze zničeného města.“
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
