Před sto lety zemřel pražský rodák Jan Janský, objevitel krevních skupin
Dnes je tomu přesně 100 let ode dne, kdy 8. září v roce 1921 zemřel neurolog a psychiatr Jan Janský. Ten je považovaný za objevitele čtyř základních krevních skupin 0, A, B a AB. K revolučnímu objevu se Janský dostal prý náhodou při studiu vztahu mezi duševními poruchami a srážlivostí krve, když si všiml, že lidskou krev lze podle určitých znaků ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř skupin.
Profesor, který odešel do války
Jan Janský se narodil 3. dubna 1873 v Praze, kde později vystudoval lékařskou fakultu. Po jejím absolvování nastoupil jako asistent u profesora Kuffnera a pracoval jako lékař na psychiatrické klinice v Praze. Krátce po vypuknutí první světové války byl jmenován profesorem, dobrovolně ale odešel na frontu, kde sloužil jako lékař.
Po první světové válce zastával pozici přednosty neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze. Zemřel 8. září 1921 v Černošicích u Prahy na těžkou srdeční chorobu v necelých 50 letech.
0, A, B, AB
Janský objevil čtyři základní krevní skupiny označované jako 0, A, B, AB. Tento objev umožnil provádět transfúze krve bez nebezpečí smrti pacienta kvůli srážení krve od nevhodného dárce. Svůj objev Jánský zveřejnil v roce 1907. Dále se mu však nevěnoval a místo toho se soustřeďoval na výzkum mozkomíšního moku.
Za stejný objev a navíc ještě za odhalení Rh-faktoru získal Rakušan Karl Landsteiner roku 1930 Nobelovu cenu za lékařství. Janský, o jehož životě v roce 1953 natočil Martin Frič film Tajemství krve, byl velkým propagátorem dárcovství krve. Na jeho počest je dobrovolným dárcům krve v České republice a na Slovensku udělována medaile Jana Janského.
