Fascinace pařížskou Eiffelovou věží stála u zrodu myšlenky postavit obdobnou vyhlídkovou věž i v Praze. S nápadem přišli členové Klubu českých turistů, kteří se v roce 1889 vypravili na světovou výstavu do Paříže. A jelikož v tomto případě od nápadu nebylo daleko k realizaci, mohli se již dva roky poté, 20. srpna 1891, první návštěvníci kochat pohledem na Prahu z nové Petřínské rozhledny.
Oproti svému předobrazu, pařížské Eiffelovce, je Petřínská rozhledna pětkrát nižší. I to ale stačí k tomu, aby ze svého ochozu ve výšce 51 metrů nad zemí nabídla jedno z nejkrásnějších pražských panoramat.
Klub českých turistů se rozhodl Prahu obohatit o rozhlednu k příležitosti konání Jubilejní zemské výstavy. Založil Družstvo rozhledny na Petříně, které začalo shromažďovat potřebný kapitál. Členové spolku zároveň přesvědčili magistrát, aby pro vyhlídkovou věž poskytl pozemek a podpořil související projekt lanové dráhy.
Podle původních představ měla rozhledna vyrůst na horní hraně petřínského svahu v ose řetězového mostu přes Vltavu (předchůdce současného mostu Legií). V těchto místech však z Petřína vybíhá úzký hřeben, který se pro stavbu nehodil. Proto dostala přednost méně spektakulární, ale praktičtěji situovaná parcela v blízkosti kostela svatého Vavřince.
Vypracování projektu bylo svěřeno inženýrům Františku Prášilovi a Juliu Součkovi. Pod jejich vedením vznikl plán 60 metrů vysoké ocelové věže s půdorysem ve tvaru osmiúhelníku. Horní ochoz měl podle všech předpokladů poskytnout výhled nejenom na přilehlou Malou Stranu, Pražský hrad, Strahov a Nové Město, ale i na vzdálené hory Kleť, Milešovku či Sněžku.
Zemní práce v místě budoucí rozhledny zahájili dělníci v polovině března 1891. Jako časově nejnáročnější se ukázala být stavba podzemních technických prostor a pavilonu s restaurací. Teprve po jejich hrubém dokončení bylo možné začít s montáží samotné věže, kterou dodala Pražská mostárna. Příhradová konstrukce z kladenské oceli rostla jako z vody, takže už na konci července byla zkolaudována.
Půvabný panoramatický výhled na Prahu a její okolí přilákal několik set zvědavců ještě před oficiálním otevřením rozhledny 20. srpna 1891. Cestu k ještě ne úplně dokončené vyhlídkové věži jim usnadnila nově postavená lanová dráha z Újezdu, která byla zprovozněna o měsíc dříve než rozhledna.
Petřínská rozhledna se záhy stala oblíbeným turistickým magnetem, kterým zůstává dodnes. Moc však nechybělo, a její osud mohl být na konci 30. let minulého století zpečetěn. Když v březnu 1939 navštívil okupovanou Prahu nacistický vůdce Adolf Hitler, měl vyjádřit přání, aby rozhledna zmizela, protože prý kazí výhled z Pražského hradu.
Diktátor padl, rozhledna zůstala. Ani tak ale neměla úplně vyhráno. Počátkem 50. let totiž padla do oka technikům, kteří připravovali spuštění televizního vysílání v metropoli. Kvůli instalaci vysílací techniky bylo nutné zrušit výtah a uzavřít nižší ze dvou vyhlídkových kabin. Nejviditelnější změnou ale bylo sejmutí královské koruny s vlajkovou žerdí, kterou na vrcholku stavby nahradil nástavec s anténami.
Instalace vysílače odstartovala úpadek Petřínské rozhledny. Zub času, neúprosně nahlodávající železnou konstrukci i obě točitá schodiště, způsobil, že stavba musela být na konci 70. let uzavřena. Neutěšená situace trvala až do roku 1991, kdy byla „pražská Eiffelovka“ po nezbytných opravách zpřístupněna u příležitosti Všeobecné československé výstavy. O osm let později se petřínská rozhledna dočkala generální rekonstrukce, díky níž se opět zaskvěla v plné kráse.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
