Proces změny pohlaví zahájí v Česku asi stovka lidí ročně. Většina z nich se rozhodne pro hormonální terapii, operativní změnu pohlaví podstoupí jen asi tři lidé ze sta. Vyplývá to z údajů Svazu zdravotních pojišťoven.
O změnu pohlaví žádají transsexuálové, tedy lidé, kteří se narodí jako muži, ale cítí se být ženou, nebo naopak. „Transsexualita je vrozená porucha pohlavní identity, která lidem obvykle způsobuje závažné psychické problémy. V českém systému zdravotní péče má svou diagnózu i určený způsob léčby," uvedla lékařka Ludmila Plšková ze Svazu zdravotních pojišťoven. Po určení diagnózy následuje hormonální léčba doplněná psychoterapií. Pokud lidé nepodstoupí operaci, berou odpovídající hormony po celý život.
Změna pohlaví je dlouhodobým procesem. Nejprve žádost transsexuálního pacienta posoudí sexuolog, poté o ní rozhoduje komise ministerstva zdravotnictví. Například v roce 2019 komise posoudila 157 žádostí transsexuálních pacientů. Podle pojišťoven se počet schválených změn pohybuje ročně kolem stovky.
„Naprostá většina pacientů se rozhodne pro hormonální terapii. Jen okolo tří lidí ze sta chce kompletní chirurgickou přeměnu svého těla. U schválených případů a po alespoň roční hormonální terapii hradí náklady operace zdravotní pojišťovna," vysvětlila Plšková. Náklady na hormonální léčbu podle Plškové činí asi 3000 až 5000 korun ročně, operace vyjde veřejné zdravotní pojištění asi na 100 tisíc korun. „Celkově se bavíme o nákladech celého systému okolo deseti milionů korun ročně," dodala lékařka.
Loni přitom celkové příjmy veřejného zdravotního pojištění činily 358 miliard korun, výdaje 352,2 miliardy korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
