Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková, byla česká divadelní a filmová herečka. Narodila se přesně před sto lety 9. července 1921. Její starší sestrou byla známá česká herečka Lída Baarová, která se proslavila nejen na filmovém plátně, ale také svým milostným vztahem s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Právě sestřino pronásledování a stíhání po druhé světové válce dohnalo Zorku k sebevraždě. Svůj život ukončila v březnu 1946 skokem z okna.
Zora Babková se narodila 9. července 1921 ve Štěchovicích, kde byli její rodiče na prázdninách, jako mladší sestra Ludmily, později Lídy Baarové (1914–2000). Jejich otec Karel Babka byl magistrátním úředníkem, matka Ludmila byla v domácnosti a příležitostně zpívala ve sboru Národního divadla. Od roku 1918 bydleli Babkovi na Letné v Ovenecké ulici, v roce 1938 se přestěhovali do vlastní vily, která se nacházela na Hanspaulce.
Zorka absolvovala gymnázium a pokračovala ve studiu na Pražské konzervatoři. Již od dětství byla velmi fotogenická a její tvář se objevila třeba v reklamě na obalu dětského pudru. Později prošla několika divadelními společnostmi. Za války v letech 1942 až 1945 působila ve Vinohradském divadle. Vystupovala také na jeho dalších scénách, jako bylo Komorní divadlo nebo Divadlo Na Poříčí. Ve druhém zmiňovaném dostala svou životní roli ve hře Olgy Barényiové s názvem Herečka režiséra Františka Salzera.
Ve filmu debutovala v roce 1933 jako dvanáctiletá holčička v komedii Madla z cihelny, ve které hrála hlavní roli její setra Lída. Se svou sestrou se před kamerou objevila tak například ve filmu Ohnivé Léto z roku 1939, kde Zorka ztvárnila postavu Červené Klárky. Zajímavostí je, že hlavní roli měla tehdy hrát Zorka. Jenže Lída se v době natáčení právě vrátila z Německa, kde měla zakázáno hrát kvůli svému románku s Josephem Goebbelsem. Lída chtěla Zorku na roli připravit, ale nakonec to dopadlo tak, že role byla přepsána na tělo právě Lídě.
O Zorce se říkalo, že byla mnohem talentovanější než její sestra Lída, jenže jí chybělo právě sestřino sebevědomí, které Baarovou dostalo na vrchol. Během druhé světové války byla Zorka uváděna v titulcích německých verzí filmů českých režisérů pod pseudonymem Irena Jahn.
V roce 1940 se ve Zlíně na „Filmových žních“ seznámila s Františkem Kožíkem. Ten se stal její první velkou láskou, jenže v době jejich seznámení byl již dva roky ženatý a se svou ženou čekal první dítě. Poté následoval již zmiňovaný režisér Vinohradského divadla František Salzer. Kvůli tomuto muži se poprvné pokusila o sebevraždu, a to otravou prášky. Mezi její lásky dále patřili divadlení kritik A. M. Brousil a herec Karel Höger. Jenže vždy se jednalo o vztahy nenaplněné.
V závěru roku 1940 se léčila v nervovém sanatoriu ve Vráži. Zde si začala psát deník. Po válce poté trpěla v souvislosti s problémy své sestry, kterou vyšetřovali pro kolaboraci, a se smrtí své maminky. Ta zemřela 15. října 1945 při policejní výslechu. Právě zápisky ze Zorčiného deníku hodně vypovídají o tom, jak se mlladá žena v té době cítila.
Se svou setrou se často hádaly, Zorka Lídě vyčítala její styky s nacisty. Také se bála toho, co bude po válce. Měla stále větší zdravotní problémy. Podle deníkových záznamů celé noci probděla, jelikož trpěla velkými bolestmi hlavy. Ke konci války již nespala vůbec. Dnes se ví, že trpěla leukémií a jejímu zdravotními stavu nepomáhaly ani drastické diety.
S odkazem na její sestru jí bylo dokonce bráněno i v další divadelní činnosti. V souvislosti s tím ztratila smysl svého dalšího života a v březnu roku 1946 tak ukončila svůj život skokem z okna rodinné vily na pražské Hanspaulce. Zajímavostí je, že den jejího úmrtí se ve zdrojích liší. Nápis na hrobě uvádí datum 24. března 1946, avšak úmrtní oznámení i publikované informace Lídy Baarové uvádějí 27. březen.
Zorka je pohřbena spolu se svou rodinou na hřbitově v pražských Strašnicích.
Foto Česká televize
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
