Zkušenosti z uplynulého roku jasně zdůraznily nedostatky, s nimiž se řada pražských městských částí potýká již delší dobu. Ať již jde o vylidňování centra, snižování dostupnosti bydlení či budování monofunkčních kancelářských čtvrtí, které se během pandemie staly městy duchů. Jasně se ukázalo, jak důležité jsou pro občany parky a budování města krátkých vzdáleností, kde lze většinu základních potřeb obstarat pěšky. Nejen o těchto tématech byl kulatý stůl „Co chybí Praze, aby se stala městem s nejlepší kvalitou života?”, který proběhl v návaznosti na výstavu Praha město pro lidi.
Krize rovněž naznačila, že není dlouhodobě udržitelné spoléhat se jen na turismus či investice do komerčních nemovitostí. „Praze chybí schopnost uvažovat nad rámec komerčních zájmů a vytváření zisku,“ potvrzuje sociální geografka Michaela Pixová. To se podle ní odráží i v tom, že není dostatečně reflektována nová realita klimatické krize na úrovni městského plánování: „Řeší se pouze na místní úrovni – jako je eliminace tepelných mostů či budování modrozelené infrastruktury. Ale je potřeba si uvědomit, že problematika emisí souvisí z velké části se samotnou výstavbou, která stále probíhá uhlíkově náročným způsobem." Samotná intenzivní výstavba proto může komplikovat plány ve snížení množství emisí, ke kterým se Praha zavázala.
Jak předznamenává architektka Yvette Vašourková, Praze by neměla chybět především odvaha. „Nejen na dlouhodobější cíle, ale i testování dílčích změn, limitů a možností, jako tomu je například na Smetanově nábřeží, kde se nyní zkouší jiné formy využívání daného prostoru.” Důležité je podle ní zachovávat autenticitu míst a držet pozemky ve správě města, jako se to podařilo mimo jiné u oblouků Negrelliho viaduktu.
Dlouhodobým problémem Prahy je nedostupnost vlastního bydlení, která i kvůli investicím do rozvoje města dále rozevírá nůžky mezi obyvateli. Jak upozorňuje ekonom Filip Matějka: „Je obrovský rozdíl, když nemovitost vlastníme, nebo když jsme v nájmu. Ekonomické mechanismy fungují tak, že dlouhodobě přináší výhody těm, kteří nemovitost v rozvíjející se oblasti vlastní. Lidé v nájmu naopak budou platit o tolik víc, o kolik narostla hodnota bydlení v dané lokalitě.” To jasně dokládá potřebu nejen nové výstavby, ale především potřebu stavět dostatek obecních či družstevních bytů.
Nejen v této oblasti si mnozí slibovali zlepšení skrze nový stavební zákon. Ten však, jak podotýká primátor Zdeněk Hřib, nepřináší změny, které by městům cestu k jejich zlepšení usnadnily: „Je to nevyužitá příležitost k tomu, aby mohlo město získat více pravomocí např. v oblasti městského plánování, které je zcela kruciální pro to, aby se z Prahy mohlo stát město s nejlepší kvalitou života." V rámci regionu Visegrádské skupiny si sice česká metropole vede nejlépe, ale stále je co zlepšovat. Podle mezinárodního žebříčku měst s nejlepší kvalitou života od konzultační společnosti Mercer ji aktuálně patří 69. místo.
Záznam kulatého stolu je k dispozici na YouTube.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
