Výstavu o slovinském architektu Jože Plečnikovi zahájila ve čtvrtek 10. června v Lánech slovinská velvyslankyně v Česku Tanja Strniša. Od chvíle, kdy začal architekt působit na Pražském hradě, letos uplyne přesně sto let. V roce 1921 rovněž Československý stát odkoupil zámek Lány od rodiny Fürstenberků a prezident T. G. Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo. Kromě prezidenta Masaryka je lánský zámek úzce spjat právě s jeho dvorním architektem Jože Plečnikem. Ten se v Lánech podílel nejen na úpravě zámku, ale především zámeckého parku.
Právě lánský zámek byl jedním z celé řady objektů, o němž se jako o letním sídle prezidenta uvažovalo. Mezi další místa patřil třeba zámek ve Smečně, Průhonicích, Kolodějích nebo v Brandýse nad Labem. „Určitě hrála roli pozice zámku propojeného do přírody a v neposlední řadě i slovo prezidenta Masaryka, kterému se v Lánech velmi líbilo,“ uvedla na otázku Pražské Drbny Veronika Seidlová ze Správy pražského hradu, proč byl vybrán jako letní sídlo našich prezidentů právě lánský zámek.
Prezident Masaryk přijel do Lán poprvé 1. května 1920 a zdejší panství si oblíbil natolik, že okamžitě začal jednat o jeho odkoupení od tehdejších majitelů, kterým byl rod Fürstenberků. Vyjednávání však byla komplikovaná, a tak se protáhla skoro o rok.
Noviny Prager Tagblatt tak až 9. dubna 1921 napsaly: „Několikaměsíční jednání zástupců československé vlády se zmocněnci M. G. Fürstenberga o koupi zámku a panství Lány bylo úspěšně skončeno. Panství je určeno pro letní pobyt presidenta Československé republiky. Kupní cena jest 25 milionů korun, rozloha panství měří asi 5000 hektarů“.
Kupní smlouva poté byla definitivně podepsána až 15. července 1921 a v srpnu téhož roku se prezident Masaryk do Lán se svou rodinou nastěhoval. Po abdikaci v roce 1935 se do Lán přestěhoval natrvalo a Lány zvolil také jako místo posledního odpočinku nejen pro sebe, ale také pro svou rodinu.
Letní sídlo prezidenta však bylo třeba ještě před Masarykovým příchodem upravit, a tak prezident povolal slovinského architekta Jože Plečnika, který v té době již působil na Pražském hradě. „Dodnes tak můžeme v zámeckém parku v Lánech obdivovat řadu Plečnikových děl, například jeho zeď při hrázi rybníka. Plečnikovi se podařilo přetvořit prostředí zámeckého parku do podoby moderního sídla hlavy státu,“ vysvětluje historik architektury Vladimír Šlapeta, hlavní kurátor panelové výstavy umístěné právě v prostorách zámeckého parku v Lánech, která byla dnes slavnostně zahájena.
Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnila také slovinská velvyslankyně v Česku Tanja Strniša, architekt Zdeněk Lukeš či ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek. Na výstavních panelech je možné najít jak realizované, tak pouze zamýšlené projekty Jože Plečnika, které byly vytvořeny na objednávku a ve stálém dialogu s prezidentem Masarykem.
Stejně jako lánský zámecký park bude výstava přístupná veřejnosti vždy ve středu a ve čtvrtek od 14 do 18 hodin a ve svátky a o víkendech pak od 10 do 18 hodin, a to za symbolické vstupné 15 korun. Výstava navazuje na exteriérovou panelovou expozici na Krakovském nábřeží v Lublani nazvanou Jože Plečnik v Praze zahájenou v listopadu 2020.
Výstava věnované Plečnikovi se koná pod záštitou prezidenta republiky a organizuje ji Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu společně s mezinárodním festivalem architektury a urbanismu Architecture week.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
