V České republice začne letos v březnu sčítání lidu. To se uskuteční na území desítek států, včetně většiny členů Evropské unie. U nás začne v sobotu 27. března. Získané informace pomohou v následujícím desetiletí i rozvoji regionů. Data ze sčítání jsou důležitá kvůli výstavbě nových bytů nebo dopravní situaci.
Sčítání lidu probíhá každých 10 let už 150 let. „Tato perioda je považována za přijatelné období, aby se shromážděná data dala využívat nejen pro tvorbu statistik, ale i při rozhodování o budoucnosti a lepším životě obyvatel i v tom nejmenším územním celku,“ uvedla mluvčí Sčítání 2021 Jolana Voldánová.
Díky datům ze sčítání lidu mohou správní celky lépe plánovat působení sociálních služeb, trasovat linky hromadné dopravy a rozdělovat veřejné prostředky i aktualizovat podklady pro zásah hasičů. „Sčítání slouží nám všem. Je těžko představitelné, že by společnost mohla fungovat, aniž by o sobě měla ucelené informace. Výsledky pak pomáhají v mnoha sférách – například při plánování dopravy, kapacit ve zdravotnických zařízeních nebo při tvorbě územních plánů,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
V hlavním městě je velkým tématem bytová situace. Právě data o bytovém fondu sčítání dlouhodobě zjišťuje a díky nim mohou odpovědné úřady monitorovat, v jakých oblastech je stávající tempo výstavby nedostatečné. „Vliv nové bytové výstavby na věkovou a sociálně-ekonomickou strukturu obyvatel lze až do nejmenších území sledovat na základě dat ze sčítání, a právě anonymizovaná data za malá území – třeba nově postavený obytný komplex – nejsou jinak než ze sčítání zjistitelná. Ze Sčítání 2011 například víme, že 34 % ze všech bytů jsou byty nájemní nebo že průměrná obytná plocha bytu úplné rodiny s dětmi je 69 m2,“ říká ředitel Krajské správy ČSÚ v Praze Jiří Ročovský.
Data ze sčítání lidu ve velké míře využívá Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. „Pracujeme s daty o domovním a bytovém fondu, která poskytuje ve větším rozsahu pouze SLDB. Dále pracujeme s daty mimo sčítání – například o bytové výstavbě, o cenách nemovitostí – a s dalšími daty z pražského rezidenčního trhu, s výběrovými šetřeními věnovanými příjmům a životním podmínkám domácností ve vztahu k jejich bydlení (EU-SILC),“ uvádí ředitel IPR Ondřej Boháč a dodává, že pro oblast bydlení jsou data zcela nenahraditelná, protože jde o jediný zdroj komplexních informací o domovním a bytovém fondu.
Data ze sčítání jsou též zásadní v oblasti plánování a rozvoje veřejné dopravy, kde slouží jako souborný katalog informací o dopravní situaci v hlavním městě. „Za posledních 10 let došlo vlivem suburbanizace k výraznému přesunu obyvatel z Prahy do Středočeského kraje, tedy do tzv. metropolitní oblasti. Zároveň stále roste počet obyvatel Středočeského kraje. Tím samozřejmě dochází k zásadní změně požadavků na veřejnou dopravu. Tato data nám vytváří základní představu a hrubý podklad, na kterém dále stavíme,“ uvádí ředitel Regionálního organizátora Pražské integrované dopravy (ROPID) Petr Tomčík.
Foto Jan Luxík
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Srazíte půlky a vyplníte, ale předtím musíte být za hrdiny. Tak si ulevte.....
Ano a ještě obvyklá pohádka, že se bude lépe vědět, kolik kde postavit školek a škol. Takže pro takové statistické mudrce stačí poznamenat, že školek a škol bude dost ve chvíli, kdy je otevřou. Jelikož stavět školy, aby byly fakticky zavřené je poněkud k ničemu. Učit se "na dálku" lze i bez fyzických budov. Takže další z nesmyslů, sloužících k obhájení víceméně přebujelého úřadu. Je to asi podobné, jako plánovat, kolik aut pořídí a řidičů zaměstná firma, jejíž podnikání je těmi samými moudrými úřady pod záminkou covidu zakázáno. Co se samotného počtu obyvatelů týče, tak ten mají i bez této umělé šaškárny, která mohla být zrušena, když ostatní mají zakázáno pracovat a vydělávat, jelikož všechny potřebné údaje mají v různých registrech. Je to fakticky obdoba zbytečných voleb za komunismu s výsledkem 99.9 procenta, čímž se fakticky jen vyráběla umělá loajalita k režimu. Jediné místo, kde opravdu jakési dnešní využití má, je organizace voleb a prezentace výsledků online a dále okamžité statistiky ohledně nemocí, zemřelých a narozených, což je ovšem souhrn různých dílčích statistik, prováděných jinými spolky, které statistický úřad může presentovat online souhrnně. Jiný význam však fakticky již nemá.
Nechci " prudit " , ale titulek článku je silně zavádějící. ( V březnu proběhne sčítání lidu. Vůbec poprvé proběhne online ). Již při posledním sčítání jsem formulář vyplňoval v počítači.
Máte zřejmě špatný den, že plivete kolem sebe na všechny a všechno. Myslím, že opravdu normálního člověka těch pár minut nezabije a klidně to vyplní. Samozřejmě "prudič" si vždy najde důvod, proč se na to vykašlat. K ostatním argumentům se snad ani nemá cenu vyjadřovat, snad jenom počkejte na říjen, to budete mezi prvními sledovat výsledky voleb, které bude počítat podle Vás úplně zbytečný úřad. Možná byste si mohl počkat pár týdnů jako v USA, to by zase bylo urážek typu "příživníci".
To jsou neuvěřitelné slinty. Minulé sčítání to ukázalo naprosto jasně, když statistický úřad "argumentoval" např. tím, že hasiči si mohou zjistit, když vyjíždějí k požáru, o jakou budovu se jedná, nebo že si úřady mohou lépe naplánovat výstavbu mateřských školek, když budou znát počty dětí, což si můžou jednoduše zjistit na matrikách. O "argumentu", že si řemeslnící mohou lépe zmapovat a naplánovat svoji činnost snad ani nemá cenu mluvit. Tady jde jen o to, jak zdůvodnit činnost naprosto zbytečného statistického úřadu, který zaměstnává stovky příživníků, kteří jen přidělávají práci normálním lidem a firmám a přihrát spřáteleným firmám desítky miliónů na reklamní kampaně. A ještě jsem nezaregistroval, že by výstupy z ČSÚ pozitivně ovlivnily cokoliv. Tento stát mi nikdy nic nedal, pokud jsem něco potřeboval, musel jsem si to zařídit sám. Takže když už nepomůže, ať alespoň neškodí. Zdá se ale, že to nehrozí.
