Nejstarší mužský klášter a zároveň pivovar se nachází na pražském Břevnově. Pivo tady vařili už v roce 993

Nejstarší mužský klášter v českých zemích

Břevnovský klášter byl založen již před rokem 993, a to pražským arcibiskupem svatým Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Svatý Vojtěch první mnišskou komunitu přivedl z římského kláštera svatého Bonifáce, kde sám žil jako mnich. Prvním opatem nového kláštera se stal Anastasius, známý také jako Astrik. V polovině 11. století za opata Meginharda byl v Břevnově postaven kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Na místě kostela byl od poloviny 13. století postaven větší kostel gotický. Opat Meginhard byl rovněž zakladatelem kláštera v Rajhradě u Brna.

V době vrcholného středověku byl Břevnovský klášter významnou církevní institucí, utrpěl však velké škody za husitských válek. Komunita po zničení kláštera husity v roce 1420 sídlila v Broumově. A v Břevnově tak trvale zůstávalo jen několik mnichů.

Petr Brandl či Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi

Až v polovině 16. století došlo k obnově kláštera. V té době také začalo upadat v zapomnění původní zasvěcení sv. Bonifatiovi, Alexiovi a Vojtěchovi a stále více se stávalo populárním zasvěcení svaté Markétě Antiochijské.

Dnešní podobu kláštera zahájil v roce 1708 opat Otmar Zinke a svěřil ji předním stavitelům a umělcům té doby, jako byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi či Petr Brandl. Díky nim vznikl dnes obdivovaný komplex budov se zahradou, který je komponovaný v duchu vrcholného baroka.

Do života komunity i kláštera se v následujícím období promítly politické i válečné události. Klášter a jeho okolí pravidelně doplácely v každém válečném tažení na svou polohu na přístupové cestě směrem od západu. V roce 1757 zde byl opětovně zřízen pruský lazaret. V té době došlo k natolik rozsáhlému poškození, že se kostel musel znovu posvětit.

Snahy o obnovu přerušila druhá světová válka

V následujícím období zažíval klášter spíše úpadek a hlavním klášterem českých benediktinů i nadále zůstával Broumov. Až ve třicátých letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne a stal se tak alespoň nakrátko významným kulturním centrem. Snahy o obnovu v čele s opatem Anastázem Opaskem však přerušila druhá světová válka a okupace.

V roce 1939 bylo tzv. opatství břevnovsko-broumovské rozděleno na dvě samostatná opatství. Po odsunu německých mnichů z Broumova v letech 1945–1946 se břevnovský opat Opasek ujal správy broumovského kláštera. Tím byl vztah obou opatství opět navázán a i nyní je představený břevnovského kláštera administrátorem opatství broumovského.

V roce 1950 byl Břevnovský klášter podobně jako ostatní zabrán komunistickou vládou. Toto zabrání klášterů je známé jako Akce K. Opat Opasek byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Během komunismu klášter značně chátral. Až obnovená benediktinská komunita zahájila postupné opravy klášterních budov, a to k důstojné oslavě milénia kláštera v roce 1993. V tomto roce opatství bylo papežem povýšeno na arciopatství.

Areál a bazilika z první poloviny 18. století

Barokní budova kláštera i chrám svaté Markéty pocházejí převážně z let 1708–1740. Někdejší vstupní osa kláštera je dnes rozdělena ulicemi Bělohorskou a Patočkovou. Při proražení třídy Pionýrů (dnešní Patočkovy ulice) v letech 1952–1953 padly za oběť budovy klášterního pivovaru a sladovny s vnější ohradní zdí. 

Bazilika svaté Markéty Antiochijské je vrcholně barokní kostel a hlavní chrám Břevnovského kláštera. Společně s celým klášterním areálem je chráněna jako kulturní památka.  Barokní bazilika svaté Markéty Antiochijské vznikla ve stejné době jako budovy nového konventu a prelatury, a to konkrétně v letech 1708–1715. Autorem přestavby byl architekt Kryštof Dientzenhofer, který na stavbu přímo dohlížel.

Interiér kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác. Rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské je vsazen do predelly (jde o část oltáře pod oltářním nástavcem, který leží na oltářní mense) oltáře.

Před bazilikou se nachází barokní socha sv. Jana Nepomuckého od Karla Josefa Hiernleho.

V klášterní zahradě jsou stromy staré i 120 let

Zahrada Břevnovského kláštera se dělí na horní část, která bývá označována jako břevnovský sad, a spodní, klauzurní, část, která je přístupná pouze během dne. Koncept barokní zahrady vznikl v první polovině 18. století. Už v této době byly založeny terasy a byla dokončena výstavba pavilonu Vojtěška a oranžérie. Terasovitě uspořádaná zahrada má v severní části rozsáhlý ovocný sad, kde jsou ovocné stromy staré i 120 let.

Klausurní zahrada přiléhala k budovám ze severu, v její těsné blízkosti byly zahrady užitkové a okrasné. V zahradě se nachází opatský letohrádek Vojtěška s pramenem potoka Brusnice.

Na Břevnovském hřbitově leží Kryl nebo Patočka

V blízkosti kláštera leží také hřbitov, který je přístupný z ulice U Vojtěšky a byl založen v roce 1739. Původně sloužil jako pohřebiště řeholníků z kláštera a v 19. století byl dvakrát rozšířen. Na Břevnovském hřbitově je pohřbena řada osobností, jako je například architekt Pražského hradu Karel Fiala, písničkář Karel Kryl, literární kritik Jan Lopatka, filozof Jan Patočka a další.

Nejstarší doložený pivovar v českých zemích

Nynější Břevnovský klášterní pivovar navazuje na nejstarší doložený pivovar v českých zemích. Výroba piva zde byla několikrát přerušena a obnovit se ji podařilo až v roce 2011. Přímo v pivovaru se pivo plní do sklenic nebo PET lahví. Břevnovský Benedict, jak se pivo nazývá, také čepují přímo v restauraci, která se nachází v areálu kláštera.

Pivovar vznil spolu s klášterem kolem roku 993 jako součást hospodářského zázemí kláštera. Nejen klášter, ale také pivovar byl v době husitských válek téměř celý zničen a podle klášterní kroniky došlo k výstavbě nového pivovaru až v roce 1720. Na obnově a opravách pivovaru se podílel také Kilián Ignác Dientzenhofer. Roční výroba piva v té době dosáhla až 5000 hektolitrů. 

V roce 1889 byl pivovar zrušen, a to hlavně z důvodu nedostatečné kapacity sklepa. Objekt byl následně zbourán při rozšiřování Patočkovy ulice v roce 1953. Na tradici výroby piva navázala v roce 2011 společnost Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, která pivovar umístila v bývalých stájích.