Rozhlehlý areál Břevnovského kláštera spolu s barokní zahradou se nachází na Břevnově v Praze 6 kousek od rušné ulice Patočkova a je jedním z míst, kam nejen místní chodí odpočívat. Málokdo již ale ví, že Břevnovský klášter je nejstarším mužským klášterem na našem území a že je rovněž považován za nejstarší doložené místo, kde se v českých zemích vařilo pivo. A v této tradici stále pokračuje Břevnovský klášterní pivovar obnovený v roce 2011.
Břevnovský klášter byl založen již před rokem 993, a to pražským arcibiskupem svatým Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Svatý Vojtěch první mnišskou komunitu přivedl z římského kláštera svatého Bonifáce, kde sám žil jako mnich. Prvním opatem nového kláštera se stal Anastasius, známý také jako Astrik. V polovině 11. století za opata Meginharda byl v Břevnově postaven kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Na místě kostela byl od poloviny 13. století postaven větší kostel gotický. Opat Meginhard byl rovněž zakladatelem kláštera v Rajhradě u Brna.
V době vrcholného středověku byl Břevnovský klášter významnou církevní institucí, utrpěl však velké škody za husitských válek. Komunita po zničení kláštera husity v roce 1420 sídlila v Broumově. A v Břevnově tak trvale zůstávalo jen několik mnichů.
Až v polovině 16. století došlo k obnově kláštera. V té době také začalo upadat v zapomnění původní zasvěcení sv. Bonifatiovi, Alexiovi a Vojtěchovi a stále více se stávalo populárním zasvěcení svaté Markétě Antiochijské.
Dnešní podobu kláštera zahájil v roce 1708 opat Otmar Zinke a svěřil ji předním stavitelům a umělcům té doby, jako byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi či Petr Brandl. Díky nim vznikl dnes obdivovaný komplex budov se zahradou, který je komponovaný v duchu vrcholného baroka.
Do života komunity i kláštera se v následujícím období promítly politické i válečné události. Klášter a jeho okolí pravidelně doplácely v každém válečném tažení na svou polohu na přístupové cestě směrem od západu. V roce 1757 zde byl opětovně zřízen pruský lazaret. V té době došlo k natolik rozsáhlému poškození, že se kostel musel znovu posvětit.
V následujícím období zažíval klášter spíše úpadek a hlavním klášterem českých benediktinů i nadále zůstával Broumov. Až ve třicátých letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne a stal se tak alespoň nakrátko významným kulturním centrem. Snahy o obnovu v čele s opatem Anastázem Opaskem však přerušila druhá světová válka a okupace.
V roce 1939 bylo tzv. opatství břevnovsko-broumovské rozděleno na dvě samostatná opatství. Po odsunu německých mnichů z Broumova v letech 1945–1946 se břevnovský opat Opasek ujal správy broumovského kláštera. Tím byl vztah obou opatství opět navázán a i nyní je představený břevnovského kláštera administrátorem opatství broumovského.
V roce 1950 byl Břevnovský klášter podobně jako ostatní zabrán komunistickou vládou. Toto zabrání klášterů je známé jako Akce K. Opat Opasek byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Během komunismu klášter značně chátral. Až obnovená benediktinská komunita zahájila postupné opravy klášterních budov, a to k důstojné oslavě milénia kláštera v roce 1993. V tomto roce opatství bylo papežem povýšeno na arciopatství.
Barokní budova kláštera i chrám svaté Markéty pocházejí převážně z let 1708–1740. Někdejší vstupní osa kláštera je dnes rozdělena ulicemi Bělohorskou a Patočkovou. Při proražení třídy Pionýrů (dnešní Patočkovy ulice) v letech 1952–1953 padly za oběť budovy klášterního pivovaru a sladovny s vnější ohradní zdí.
Bazilika svaté Markéty Antiochijské je vrcholně barokní kostel a hlavní chrám Břevnovského kláštera. Společně s celým klášterním areálem je chráněna jako kulturní památka. Barokní bazilika svaté Markéty Antiochijské vznikla ve stejné době jako budovy nového konventu a prelatury, a to konkrétně v letech 1708–1715. Autorem přestavby byl architekt Kryštof Dientzenhofer, který na stavbu přímo dohlížel.
Interiér kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác. Rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské je vsazen do predelly (jde o část oltáře pod oltářním nástavcem, který leží na oltářní mense) oltáře.
Před bazilikou se nachází barokní socha sv. Jana Nepomuckého od Karla Josefa Hiernleho.
Zahrada Břevnovského kláštera se dělí na horní část, která bývá označována jako břevnovský sad, a spodní, klauzurní, část, která je přístupná pouze během dne. Koncept barokní zahrady vznikl v první polovině 18. století. Už v této době byly založeny terasy a byla dokončena výstavba pavilonu Vojtěška a oranžérie. Terasovitě uspořádaná zahrada má v severní části rozsáhlý ovocný sad, kde jsou ovocné stromy staré i 120 let.
Klausurní zahrada přiléhala k budovám ze severu, v její těsné blízkosti byly zahrady užitkové a okrasné. V zahradě se nachází opatský letohrádek Vojtěška s pramenem potoka Brusnice.
V blízkosti kláštera leží také hřbitov, který je přístupný z ulice U Vojtěšky a byl založen v roce 1739. Původně sloužil jako pohřebiště řeholníků z kláštera a v 19. století byl dvakrát rozšířen. Na Břevnovském hřbitově je pohřbena řada osobností, jako je například architekt Pražského hradu Karel Fiala, písničkář Karel Kryl, literární kritik Jan Lopatka, filozof Jan Patočka a další.
Nynější Břevnovský klášterní pivovar navazuje na nejstarší doložený pivovar v českých zemích. Výroba piva zde byla několikrát přerušena a obnovit se ji podařilo až v roce 2011. Přímo v pivovaru se pivo plní do sklenic nebo PET lahví. Břevnovský Benedict, jak se pivo nazývá, také čepují přímo v restauraci, která se nachází v areálu kláštera.
Pivovar vznil spolu s klášterem kolem roku 993 jako součást hospodářského zázemí kláštera. Nejen klášter, ale také pivovar byl v době husitských válek téměř celý zničen a podle klášterní kroniky došlo k výstavbě nového pivovaru až v roce 1720. Na obnově a opravách pivovaru se podílel také Kilián Ignác Dientzenhofer. Roční výroba piva v té době dosáhla až 5000 hektolitrů.
V roce 1889 byl pivovar zrušen, a to hlavně z důvodu nedostatečné kapacity sklepa. Objekt byl následně zbourán při rozšiřování Patočkovy ulice v roce 1953. Na tradici výroby piva navázala v roce 2011 společnost Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, která pivovar umístila v bývalých stájích.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
