V České republice připadá na dnešní den takzvaný Den stromů. Jedná se o svátek, který se svým datem liší podle klimatických podmínek každé země a připadá buď na jaro nebo na podzim. Praha za poslední dva roky obnovila nebo vysadila skoro 600 tisíc stromů. Zvýšeným počtem vysazených stromů se snaží zlepšit kvalitu života ve městě i pro budoucí generace.
Praha si jako jednu ze svých priorit v oblasti ochrany krajiny a zlepšování životního prostředí stanovila právě obnovu stávajících lesů a výsadbu nových stromů na původně zemědělské půdě.
„Každý ví, že lesy a stromy jsou pro náš život naprosto klíčové. Přesto je nejvíce ohrožuje právě lidská činnost. Den stromů slavíme, abychom si zase připomněli jejich důležitost a je to skvělá příležitost, aby lidská činnost naopak pomohla výsadbou nových stromů,“ říká náměstek primátora a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Loni Praha nechala na svém území vysadit celkem 358 tisíc stromů. Letos na jaře přibylo dalších 107 tisíc a na podzim je v plánu dalších 130 tisíc. Hlavní město nejen obnovuje stávající lesy a porosty, ale nově zalesňuje původně zemědělskou půdu.
„Na jaře šlo hlavně o výsadby na dříve zemědělských plochách. V lese Na Musile a v Kunraticích to bylo přes 26 tisíc stromů. Několik stovek stromů ale přibylo i v pražských parcích a sadech. Ve Stromovce jsme vysázeli 165 nových stromů a 50 nových stromů v Letenských sadech,“ uvádí náměstek Petr Hlubuček a dodává: „Na podzim ve výsadbě pokračujeme. V pražských lesích vysázíme desetitisíce stromů. V parcích, jako třeba ve Stromovce, přibude dalších 130 stromů.“
Dne 30. října 1904 byl v Praze v restauraci u Chotěrů založen takzvaný Svaz českých okrašlovacích spolků v království Českém se sídlem v Praze. V té době bylo u nás takových spolků už více než dvě stě.
Okrašlovací činnost prakticky spočívala v iniciativě a organizačních aktivitách při budování parků, sadů a alejí a následné péči o ně. Spolky rovněž dohlížely na květinové výzdoby veřejných prostranství. Nezanedbatelná byla také jejich činnost politicko-ideová. Zejména po roce 1918 se okrašlovací spolky začaly intenzivně spolupodílet na udržování tradic a posilování vlastenectví. Známou, dodnes viditelnou tradicí, se stalo vysazování „lip svobody“.
Den stromů organizovaný Svazem spolků okrašlovacích se poprvé masově slavil počátkem dubna roku 1906.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám