Zoologická zahrada v Praze se po neplánovaném uzavření návštěvníkům opět otevřela 27. dubna. Kvůli vládním opatřením, která mají zabránit šíření nového koronaviru, tak přišla o desítky milionů korun nejen na vstupném. Velkou ztrátu zoo podle slov ředitele Miroslava Bobka zvládne bez propouštění. O aktuální situaci se rozpovídal v rozhovoru pro Pražskou Drbnu.
Jak přečkala pražská zoo období, kdy bylo kvůli vládním opatřením zavřeno?
Na to je zatím předčasné odpovídat. Sice skončilo období, kdy byla zoo kompletně uzavřena, ale ještě nejsme v běžném provozu. Dlouhodobé důsledky pandemie stále nemůžeme odhadnout.
Celkově si myslím, že jsme “karanténní” období přečkali dobře. Veškerý provoz se podařilo zajistit. Chovatelé i pracovníci některých dalších profesí byli preventivně rozděleni do týmů, které vzájemně nepřicházely do styku. Naštěstí ale nikdo z těch, kdo zajišťovali ten nejzákladnější provoz zoo, neonemocněl ani nemusel na delší dobu do karantény.
Dají se už nyní vyčíslit finanční ztráty?
Samozřejmě ztráty jsou značné. Za dobu, co jsme měli zavřeno, je odhadujeme na 37 milionů korun. Prohlubování ztráty ale nadále pokračuje. Návštěvnost oproti obvyklému stavu je zhruba na třetině až polovině a samozřejmě i další příjmy jsou nižší. Tím myslím parkoviště nebo například pronájem restaurací. Problém tedy pokračuje, jen s menší intenzitou. Očekáváme, že do konce května naše ztráta vzroste přibližně na 50 milionů korun.
Úterý, 28. dubna 2020, 16:00
Sameček tapíra čabrakového, který se v neděli 19. dubna narodil v pražské zoo dostal včera ráno jméno Morse. Právě na 27. dubna totiž připadá jak Světový den tapírů, tak Den Morseovy abecedy.
Znatelně musí chybět také návštěvníci ze zahraničí…
Ano, když mluvím o třetinové až poloviční návštěvnosti, tak je to jednak způsobeno tím, že jsou lidé opatrní a tolik zoo nenavštěvují. Areál navíc funguje v okleštěném režimu, kdy jsou uzavřeny vnitřní pavilony a expozice a je možné přijít jen na e-vstupenky, které mohou především starší návštěvníky odradit. Navíc, když se podíváme více do budoucnosti, tak zahraniční turisty jen tak čekat nemůžeme. Ti tvoří zejména na jaře a v létě významnou část návštěvníků. Na druhou stranu je pravda, že bude ze strany Prahy snaha podporovat tuzemský turismus a ten nám snad zahraniční turisty alespoň částečně vykompenzuje. Doufejme.
Museli jste sáhnout k propouštění?
Naštěstí nemuseli. Máme za sebou silného zřizovatele a rozpočet, který je jím významně dotovaný. Prostředky na mzdy máme alokované ve mzdovém fondu, takže se nás to zatím nedotklo.
Návštěvnost je nyní omezena na zhruba 8500 osob denně. Je tento počet dostačující, nebo musíte některé návštěvníky odmítat?
Omezení návštěvníků podle plochy zoo je věc, která je krajně diskutabilní. Když počítáme 150 lidí na hektar, tak to vychází na více než 8 tisíc návštěvníků v Zoo Praha. Pokud by skutečně přišlo tolik lidí, byla by hodně naplněná. V takové situaci jsou kumulace návštěvníků například v prostorách vchodů velmi vysoké. Navíc, když si k tomu připočteme uzavřené pavilony nebo zapáskovaná místa k sezení, tak by to znamenalo, že zahrada praská ve švech. Tenhle limit podle mého názoru postrádá logiku.
Jaká je tedy reálná návštěvnost v těchto dnech?
Pohybujeme se kolem tisíce až 2500 osob denně. Podle toho, jaký je den a počasí. Zatím nejvíc lidí přišlo v sobotu 9. května – 5920.
Co plánuje zoo na druhou polovinu letošního roku? To už by vás měl čekat běžný režim.
Nemyslím si, že by nás čekal úplně běžný režim. Asi budeme muset i nadále předcházet tomu, aby nedocházelo k velkým kumulacím návštěvníků. Program areálu zůstane nejspíš do určité míry omezený.
Jako první velkou akci plánujeme 30. května otevření Darwinova kráteru, což je expoziční celek věnovaný Tasmánii, potažmo Austrálii. Ale samozřejmě akcí bude víc a velikým lákadlem budou mláďata. V sobotu nad ránem se narodilo už druhé letošní slůně
Sobota, 9. května 2020, 12:00
Pražská zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem. V noci na dnešek porodila slonice indická Janita slůně. Podle ředitele zoologické zahrady Miroslava Bobka jde o samičku. Otcem, stejně jako v případě samičky narozené v březnu, je samec...
V pražské zoo jste deset let. Co nejpodstatnějšího se za tu dobu podle vás změnilo?
Pokud jde o areál zoo, bylo vybudováno Údolí slonů, pavilon hrochů, Velemlokárium a řada menších expozic, nové restaurace a nyní se staví nový pavilon goril. Revitalizoval se také skalní masiv, který je vidět tady od vstupu, kde děláme rozhovor. Vyjmenovat všechno by trvalo vážně dlouho. Přibylo také mnoho zvířat. Asi nejpyšnější jsme na to, že se nám ze Srí Lanky podařilo získat matky našich slůňat - Tamaru a Janitu. Máme na kontě také mnoho jedinečných odchovů a úspěchy v oblasti in-situ projektů. To všechno nás řadí mezi absolutní světovou špičku. Za těch deset let jsme několikrát překonali návštěvnický rekord. Mimo to jsme se museli vzpamatovat také z ničivých povodní.
Mluvil jste o silném zřizovateli. Sám můžete porovnávat, jak se podpora z jeho strany mění, jelikož jste zažil již pět primátorů za dobu, co jste pozici ředitele zoo. Dokážete to porovnat?
Všechny politické reprezentace, které jsem zažil, vnímaly zoo jako výkladní skříň hlavního města. Většina politiků také dobře porozuměla tomu, že zoologická zahrada není jen místem rozptýlení pro Pražany, ale také jako vzdělávací institucí, která se významně podílí na ochraně biodiverzity. Ta podpora samozřejmě někdy trochu zakolísala, ale rozhodně doposud nedošlo k žádným prudkým výkyvům.
Sám jste nikdy vstup do politiky nevyvrátil ani nepotvrdil. Uvažujete o tom v tento moment?
Těch nabídek na vstup do politiky už bylo hodně. Vždycky jsem odpovídal jedinou věc, a tu povím také vám. Pro mě je zásadní zoo, neustále mě naplňuje. Vidím svou pozici tady a vždycky jsem vylučoval, že bych chtěl dělat jenom politiku. Nevylučuji své dílčí zapojení do politiky někdy v budoucnosti, ale určitě se nerozhodnu opustit zoo proto, abych se stal profesionálním politikem.
Foto Zoo Praha
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
