První film natočil Marek Vašut, narozený 5. května 1960, už v pěti letech. Z rolí dětských "sígrů" časem přešel k drsňákům typu boxera Vildy ve snímku Pěsti ve tmě, který jej proslavil. V nedávné době byl třeba stárnoucím světákem v Románu pro ženy či zkorumpovaným ministrem v Bestiáři. Uplatňuje se i v zahraničních filmech, umí dobře anglicky. Také moderuje, dabuje a fotografuje.
Prvním filmem, kde se objevil, byla komedie Káťa a krokodýl režisérky Věry Plívové-Šimkové a Vašut na něj nyní vzpomíná ve vlastním pořadu: „Objíždím už třetím rokem Česko s one man show - Káťa a krokodýl aneb 50 let v šoubyznysu, kde o tom vyprávím."
Na volné noze je už 25 let: „Někdy mám hodně, jindy méně práce. Jsem ale klikař, kterému telefon s nabídkami zvoní," řekl k tomu. Televizní diváci ho znají jako detektiva Martina Tomsu ze stejnojmenného seriálu. V pokračování seriálu Sanitka ztvárnil záchranáře. A v seriálu Doktoři z Počátků zase hraje hulvátského hospodského Rudu Řezáče.
Umělecké prostředí poznal v rodině, maminka byla baletka v Národním, otec přední baletní teoretik, který učil dějiny umění na AMU. Přesto si prý později herectví na DAMU vybral "nikoli srdcem, ale hlavou".
O image "zlého hocha" se prý za minulého režimu snažil sám: „Tak se snižovalo nebezpečí, že budu hrát nějakého přiblblého svazáka, esenbáka či komunistu," říkal. Hrál tedy převážně jejich podlé protivníky. Na typ záporňáka ho prý také přijali i do Národního divadla, kde strávil sedm sezón, po ročním působení ve Státním divadle v Brně.
V roce 1990 dostal Vašut stipendium a rok studoval v Americe na prestižní herecké škole Lee Strasberga v New Yorku, živil se při tom jako číšník. Své zkušenosti a jazyky (kromě angličtiny, francouzštiny, slovenštiny a ruštiny se domluví i německy, italsky, španělsky či polsky) tak dnes uplatňuje v zahraničních filmech.
Kromě trháku Mission: Impossible, kde hrál po boku Toma Cruise, se objevil vedle Anthonyho Hopkinse v České spojce, hrál také v Lize výjimečných, v seriálu Děti planety Duna, ve Van Helsingovi a nedávno třeba coby Vršovec v americké Kněžně Libuši.
Z víc jak stovky jeho natočených filmů je těch zahraničních asi víc. Hrát v cizí řeči ho baví a nevadí mu menší ale přeci nepřehlédnutelné role. Odtud zřejmě pramení jeho časté tvrzení, že "není umělec, ale řemeslník."
Vyzkoušel si už také profesi tvůrce reklamních klipů a podnikatele. Často se věnuje moderování a jako obdivovatel vědy a nových technologií rád uvádí odborné konference.
„Jsem Viking, což vím z analýzy DNA, mám rád teploty do 25 stupňů a lehký vítr. Miluji sníh, když se třpytí na slunci, jsem vášnivý lyžař. Léto musím trochu přetrpět," tvrdí Vašut, který také píše básně, kreslí a maluje. A také fotografoval, vytvářel fotoobrazy, propadl počítačové malbě, abstrakci. Má za sebou řadu výstav. Tvorba mu pomáhala při zvládání depresí, se kterými úspěšně bojuje už přes 15 let. „Jsem depresák, který se rád směje," charakterizoval sám sebe v jednom rozhovoru.
Na prahu šedesátky Vašut cvičí, lyžuje a jezdí na koni. A plánuje si pořídit psa: „Znáte to přísloví? Chcete mít vyprané ponožky a teplé večeře? Ožeňte se. Chcete mít čistou, bezpodmínečnou lásku? Pořiďte si psa. Protože pes, jak píše můj oblíbený Michel Houellebecq, je stroj na lásku."
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.