Vláda souhlasí s exhumací ostatků z hromadných hrobů na Ďáblickém hřbitově

Zpráva pro vládu byla výsledkem dvouletého působení komise složené z odborníků, historiků, zástupců ministerstev a dalších institucí. Za úkol měla zmapovat a shrnout dosavadní zjištění a navrhnout ucelený projekt, jak na hřbitově dál postupovat, včetně návrhu na exhumaci těch ostatků politických vězňů, jejichž polohu v šachtových hrobech je možné identifikovat.

Komise vznikla z iniciativy premiéra Fialy, který označil za historickou křivdu, že vedle obětí nacistického a komunistického teroru spočívají na hřbitově i jejich vrazi a trýznitelé. Ve své zprávě komise zmínila, že její práci komplikoval fakt, že oba režimy si daly velmi záležet na odstranění jakýchkoliv stop umožňujících případnou identifikaci těl. Shromážděné poznatky také doplňovaly falešné, zavádějící a nepodložené stopy.

Komisi se podařilo identifikovat tři politické vězně z období nacistické okupace, jednoho vězně z Malé pevnosti Terezín a jednoho příslušníka americké armády. Dále pak celkem 113 politických vězňů komunistického režimu, přičemž z těchto ostatků patřilo 87 popraveným osobám, 25 zemřelým ve vazbě nebo ve výkonu trestu a v jednom případě umučenému při únosu tajnou policií, páteru Josefu Toufarovi.

Komise uvedla, že v Polsku se od roku 2012 daří provádět oficiální státem posvěcené exhumace. Dosud se nalezly ostatky více než 250 lidí a pomocí DNA se jich několik desítek podařilo identifikovat. V Česku se bude pilotní projekt týkat šachty číslo 14. „V té jsou v jedné vrstvě vedle sebe uloženy ostatky tří politických vězňů popravených v roce 1949 za protikomunistickou činnost - Karla Sabely, Viléma Soka a Miloslava Jebavého," uvedla komise.

Kromě fotografií a osobních předmětů má komise k dispozici pitevní protokoly, což usnadní případnou identifikaci. Komise je navíc v kontaktu s příbuznými těchto politických vězňů. „Polohu ostatků můžeme díky získaným informacím a novým poznatkům přesně určit a současně rekonstruovat celou šachtu číslo 14," napsala komise. Šachtu vybrala kvůli vysoké pravděpodobnosti, že se podaří těla identifikovat a vrátit je rodinám k důstojnému pohřbení.

Kvůli tomu, že vlastníkem Ďáblického hřbitova je Praha, musí kromě vlády s exhumacemi ze šachty číslo 14 souhlasit i rada hlavního města. Podle Kotalíkové by věc pražská rada mohla projednat v srpnu. „Ve spolupráci s organizací Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy vypracovala komise návrh harmonogramu jednotlivých kroků včetně předpokládaného rozpočtu tohoto projektu, který by se měl pohybovat kolem jednoho milionu korun," stojí ve zprávě.

Ďáblický hřbitov vznikl v letech 1912 až 1914 podle návrhu architekta Vlastislava Hofmana. Je jediným kubistickým hřbitovem v zemi. V Praze jde s 29 hektary po Olšanských hřbitovech o druhý největší hřbitov. Od roku 1958 je pohřebiště památkově chráněno, národní kulturní památkou bylo vyhlášeno v roce 2017. Do hromadných hrobů se pohřbívalo od roku 1943 do roku 1961, ležet tam může podle dřívějších odhadů až 14.000 zemřelých či částí jejich těl.