Politici i zástupci armády a policie si u Rozhlasu připomněli začátek Pražského povstání

Podle Vystrčila by dnešní setkání mělo vést k zamyšlení, jestli lidé své zkušenosti dokážou promítnout ve správné kroky v současnosti, aby měli dobrou budoucnost. Vlastenectví je nejen láska k národu a ochota bojovat za svou zem, ale také nesobectví, tolerance a úcta k menšinám, které v Česku žijí, k vlastenectví nepatří nenávist a zášť, řekl. „Proto prosím nebuďme sobci, buďme vlastenci," vyzval.

V boji za svobodu je třeba být jednotní, uvedl Vystrčil. Připomněl, že proti nacistům a za svobodu v roce 1945 společně s Čechy bojovali nejen Rusové a Američané, ale také Ukrajinci, Kazaši, Gruzínci, Rumuni nebo Belgičané. „Jediná možnost jak uchovat svobodu a demokracii je, že svobodný svět se spojí a bude svobodu a demokracii bránit společně," řekl. Také dnes je podle něj nebezpečí jedno a společné. „Pokud chceme obstát, tak bychom měli jít ve stopách těch, které si tady dnes připomínáme," dodal.

Pekarová Adamová řekla, že Pražské povstání bylo završením odbojové činnosti v Protektorátu Čechy a Morava. Účastníci povstání podle ní bojovali za kolektivní duši národa, která utrpěla šrámy za nacistické okupace. „Pomohlo nám vrátit sebeúctu v našich vlastních očích i respekt a uznání v očích západních spojenců," řekla o povstání. Povstalci podle ní bojovali za stejné hodnoty, za které dnes a denně bojují ukrajinští vojáci proti ruské okupační armádě.

Boj za svobodu a lidskou důstojnost nezná hranice času a státu, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který na pietním aktu zastupoval vládu. „Pokud někdo někde na zemi bojuje za svobodu a právo na sebeurčení vlastního národa, je to i náš osobní boj a máme se ho zastat, ať už je to kdekoli, na Ukrajině nebo v jakémkoli jiném podobném konfliktu," řekl. Setkání zakončila čestná salva a státní hymna.

„Role policistů a četníků byla zásadní po celou dobu protinacistického odboje. Téměř 700 z nich za tuto činnost zaplatilo životem," uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. Klíčovou roli podle něj sehráli také při bojích o Český rozhlas, kde se ve spolupráci se zaměstnanci připravovali na ozbrojený střet, zajišťovali zbraně, plánovali postup a vytvářeli úderné skupiny.

„Do pražského povstání se zapojilo přes 4300 policistů a stovky četníků, 60 z nich padlo. Jsem hrdý na to, že naši předchůdci nebyli kolaboranti, ale lidé, kteří bojovali a umírali za svobodu české země," dodal Vondrášek.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) připomněl, že den, který si společnost připomíná, je podle něj mozaikou lidské statečnosti, odvahy a schopnosti postavit se totalitě, a to i za cenu zranění nebo smrti. Podle něj nestačí jen chválit minulost, ale je třeba žít stejně hrdinně i dnes.

Český rozhlas Radiožurnál dnes první hodiny Pražského povstání připomněl také zpravodajskou historickou rekonstrukcí, která od rána předcházela pietnímu aktu. Její název Voláme všechny Čechy! odkazoval k výzvě, kterou rozhlas ve vysílání 5. května 1945 svolával lidi na pomoc do bojů o budovu na Vinohradské třídě.

Při Pražském povstání zahynulo podle různých údajů zhruba 3000 lidí. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.

Výročí Květnového povstání českého lidu je v českém kalendáři významným dnem. Ve čtvrtek si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.