Sociální bezpečí řeší pražské vysoké školy různě, některé mají školního ombudsmana, jiné mají tyto pozice na jednotlivých fakultách či využívají například takzvanou schránku důvěry. Vyplývá to z odpovědí zástupců pražských vysokých škol, které ČTK oslovila. Zájem škol o tyto pozice souvisí s tím, že se více mluví o duševním zdraví mladých lidí obecně. Na vysokých školách se zároveň začalo otevřeněji mluvit o chování učitelů vůči žákům a naopak, o šikaně nebo třeba i sexuálním obtěžování, uvedli na dotaz ČTK zástupci neziskové organizace EDUin.
Podpořit činnost ombudsmanů mohou podle EDUinu například etické kodexy škol. Pro dobré fungování je důležité informovat, že škola takového člověka má, ale také k čemu můžou jeho služeb studující i učitelé využít. Transparentní by také měl být podle EDUinu proces řešení případných problémů.
Například na Akademii výtvarných umění ombudsman není, fakticky ale tuto roli plní Antidiskriminační platforma, informovala škola. Platforma byla založena v roce 2020 jako nezávislá paralelní struktura AVU a funguje jako volený orgán z řad studentů, vyučujících i technických a hospodářských pracovníků. Zároveň ve škole existuje samostatné oddělení Genderové rovnosti, inkluze a diverzity (GRID).
Vysoká škola chemicko-technologická loni zřídila pozici kontaktní osoby pro sociální bezpečí, což je obdoba ombudsmana. Počet případů, kterými se zabývá není podle mluvčího školy Michala Janovského vysoký. „Pokud bychom měli zobecňovat, studenti a doktorandi nejčastěji řeší vztahy s pedagogy či školiteli, akademičtí pracovníci a zaměstnanci nejčastěji řeší vztahy na pracovišti, mezi kolegy, někdy i vůči nadřízeným. Jde tedy typicky o problémy, které vycházejí z hierarchické struktury organizace," uvedl. Škola k tématu sociálního bezpečí natočila i informační video.
Na České zemědělské univerzitě mají schránku důvěry, do které mohou studenti i zaměstnanci oznamovat podezření z neetického jednání. Schránka zároveň slouží jako místo, kam mohou studenti dávat náměty k zlepšení prostředí ve škole. Zároveň se lidé mohou obrátit na Etickou komisi. Osobní poradenství a pomoc nabízí studentům nové Centrum poradenských služeb ČZU, uvedla mluvčí školy Karla Mráčková.
Ombudsmana nemají ani na Vysoké škole ekonomické v Praze. Škola se snaží posílit roli Etické komise, která posuzuje dodržování etického kodexu školy. Rektor školy Petr Dvořák na jaře navrhl akademickému senátu školy nový statut etické komise. Podle něj by doporučení etické komise byla závazná. Na jednotlivých fakultách obvykle fungují studentští tajemníci děkanů, na které se mohou studenti obrátit, uvedla mluvčí školy Kateřina Macháčková.
VŠE nyní etickou komisi nemá, všech devět jejích členů totiž tento týden rezignovalo. Ve společném dopise to vysvětlili jako snahu upozornit na chování proděkana a bývalého děkana Národohospodářské fakulty (NF) VŠE Miroslava Ševčíka a fungování fakulty. Vedení NF, předseda akademického senátu fakulty Ján Pavlík a místopředseda Jan Vondráček se však proti zdůvodnění rezignace ohradili. Podle jejich prohlášení jde o ničím fakticky nepodložené pomluvy a útoky vůči fakultě.
Naopak na Univerzitě Karlově působí univerzitní ombudsmanka, na jednotlivých fakultách jsou zároveň ombudsmani či kontaktní osoby, vyplývá z informací na webu školy. Nově zřídila pozici ombudsmanky například Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
