V období záplav a přívalových dešťů trpí také řada zvířat. Trápí je zima i nedostatek potravy. Do nejohroženější skupiny patří vlaštovky a jiřičky, které nestihly odletět za teplem. Teď ve velkém hynou.
Dlouhodobý déšť spojený s výrazným snížením teplot je pro tyto ptáky fatální. Nemají potravu, nelétá žádný hmyz, a tak se ve velkých houfech uchylují do garáží, chlévů a lidských příbytků. Na sociálních sítí koluje řada videí, kde se vlaštovky a jiřičky snaží najít úkryt. Zalétávají dokonce i do bytů.
Mnohdy obsazují hnízda ve snaze se schovat před deštěm a získat kousek tělesného tepla, jinde jich desítky sedí na parapetech. Ve velkém množství případů už je ale pozdě, k pomoci se dostávají tak vyčerpané, že se je nedaří zachránit.
Záchranné stanice po celé České republice drobné ptactvo v posledních dnech přijímají takřka nepřetržitě. „Od příjemců velmi často slyším, že jich na chodníku leží desítky mrtvých. Jen v Česku to budou velké tisíce," uvedl Libor Šejna ze Záchranné stanice živočichů Makov v Nové vsi na Písecku.
„Důležité je vyčerpané ptáky nijak nerušit, nevyhánět je, ale ani se je nesnažit krmit. Přikrmování téměř není možné, nic nepřijímají. Potřebují klid a přístup do krytých prostor," poradil Šejna.
Pokud lidé jiřičku nebo vlaštovku objeví na zemi, ihned by měli kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. „Za žádnou cenu se ptáky nesnažte rozhýbat, vyplašit nebo přimět k aktivitě. Nehybnost je klíčem k jejich přežití," doplnil David Říha z téže záchranné stanice.
Metabolismus těchto ptáků je na extrémní podmínky, které mohou nastat několikrát do roka, připraven. Bez potravy tedy nějakou dobu vydrží, konkrétně asi dva dny. Důležité je podle Říhy ptáky do ničeho nenutit. Pokud lidé chtějí, mohou ve zverimexu zakoupit moučné červy a nabídnout je společně s vaječným bílkem nebo rozmočenými kočičími granulemi.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.