Iniciativa Přidej se a strhni to spojila síly s malířkou Toybox a během happeningu dnes zakryli obrazovku s agresivní reklamou, která nepřetržitě intenzivně svítí a bliká z výkladní skříně obchodu v centru Prahy. I když je reklama v historickém centru Prahy zakázána, město proti právě této zakročit nemůže, je totiž uvnitř soukromé budovy.
Aktivisté se sešli před obchodem s oblečením a doplňky značky Desigual na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě před sedmou večer. Po setmění bylo vidět blikající obrazovku i z dálky.
„Nacházíme se na území pražské památkové rezervace, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Zároveň je to území, kde platí nejpřísnější regulace reklamy. Ta je popsaná v nařízení Rady hlavního města z roku 2005. Nesmíte tu rozdávat letáky, nesmíte chodit v reklamním převleku,“ uvedl happening Zdeněk Jahn z iniciatvy Přidej se a strhni to. Zakázaná jsou i zařízení pro šíření reklamy zvukem a obrazem. „Přesto jsme vystaveni této hrůze,“ dodal Jahn.
Poté aktivisté rozvinuly tranparent s nápisem Už mě bolí oči a obrázkem Alexe DeLarge, postavou z filmu Mechanický pomeranč Stanleyho Kubricka, kterému násilím drží otevřené oči.
„Namalovala jsem ho proto, že si tak přijdu, když chodím kolem tohoto billboardu. Ta reklama mi tak bliká do očí, že pro nás vizuálně citlivé lidi je to otravné. Jsem bývalý technař a stroboskopy patří na techno a ne do historického centra Prahy,“ komentovala svoje dílo Toybox.
„Takové reklamy tu nemají co dělat. Jsou lidé, kteří chtějí mít při procházení vizuální klid. My, co máme rádi historickou Prahu, bychom uvítali prostor, který je prázdný pro naše myšlenky a pro naše pocity. A ne to, že tu do poloviny ulice září světelná reklama,“ dodala.
Podle opoziční zastupitelky Kristýny Drápalové (Praha Sobě), která se dlouhodobě otázkou vizuálního smogu zabývá, ale město nemůže v tomto případě zakročit.
„Zákon, který by umožnil toto řešit, není. Nařízení o regulaci reklamy se týká jen reklamy ve veřejném prostoru. Obrazovka je v soukromém objektu, je mířena na nás ve veřejném prostoru, ale město s tím nemůže dělat nic,“ vysvětlila Drápalová. Obrazovka je totiž asi půl metru od výkladní skříně přímo v obchodě. Dokud se nezmění legislativa, nebude možné to řešit.
Obrazovka také není chápaná jako stavba a tím pádem se na ni nevztahují žádné normy, které by musely být dodrženy, kdyby to byla součást stavby. Proto reklamu podle Drápalové ani neřeší památkáři.
Foto Eva Hradilová
