Bez plastových lahví, které známe pod pojmem PET lahve, si dnešní život jen těžko dokážeme představit. Měkké čiré či zabarvené obaly na nápoje používáme už rovných osmdesát let. Pomyslnou cestu PET lahve, která končí recyklací, zmapovala Drbna v dnešním textu.
V první řadě je dobré zmínit, že Češi patří mezi elitu v třídění odpadů, zejména obalů. V současnosti rozděluje odpad do barvených kontejnerů nebo popelnic 73 procent obyvatel a díky tomu se podaří vytřídit zhruba osm z deseti PET lahví. Samotnému třídění nahrává také velký počet samotných nádob. V tuzemsku je momentálně bezmála 200 tisíc žlutých kontejnerů a menších nádob určených pro vytřídění plastu. Právě tam začíná pomyslná cesta PET lahve v moment, kdy opustí domácnost.
Objem žlutých kontejnerů míří nejprve na třídicí linku, kde se rozdělí plast podle jednotlivých druhů materiálů, třeba PET, fólie, duté plasty od drogérie, atd. Takto roztříděné druhy plastů se pak lisují do balíků. Konkrétně PET opouští třídičku v podobě slisovaných zhruba čtyřsetkilových balíků, které slouží pro výrobu rPETu. Touhle zkratkou se označuje recyklovaný PET, který je cennou surovinou pro další využití při výrobě nových PET lahví.
Celý proces třídění zní jako hotová alchymie. Nejdříve jsou odstraněny případné kovové příměsi, materiál projde balistickým separátorem a PET je oddělen od ostatních plastů pomocí optických třídičů s infračerveným zářením. Poté jsou ručně kus za kusem dotříděny PET lahve, které neobsahovaly nápoje. Do PET lahví se totiž plní také tekuté mýdlo nebo třeba aviváž.
Použité PETky se drtí ve vodních drtičích a dvakrát perou v horké vodě. Voda je nutná k očištění drti a odstranění zbývajícího lepidla ze štítků. Drť z víček je od PET vloček oddělena flotací a zbytky etiket následně pomocí vzduchové separace.
Během finálního procesu třídění vloček se používají optické třídící metody k rozdělení barevných PET vloček od čirých a posledních nečistot v materiálových tocích.
S použitím složitých analytických metod laboratoř kontroluje, zda granulát splňuje požadavky na bezpečnost pro styk s potravinami. „Recyklace nápojových PET lahví zpět na PET lahve určené pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek,“ shrnula Lucie Müllerová ze společnosti EKO-KOM, která v ČR zajišťuje provoz systém sběru a recyklace obalových odpadů.
Vytříděná PET lahev se s odstupem času může opět vrátit do vašich rukou v jiné podobě. Další hojně používanou možností recyklace PET lahví je pro výrobu obalů technických či textilních vláken, ale i mnoha dalších výrobků. Dnes už velké oděvní společnosti běžně používají granulát pro výrobu kabátů nebo dalšího ošacení. Materiál se hojně využívá i pro výrobu prvků v automobilovém průmyslu.
Samotný rPET má velkou výhodu v tom, že je jeho složení stejné jako u klasického PETu. Díky tomu je možné ho recyklovat opakovaně.
Je jen otázkou času, kdy budou některé plastové výrobky kompletně vyrobeny z recyklovaného PETu. S tím má pomoci legislativa. Podle evropské směrnice o omezení jednorázových plastů, by teoreticky měla každá PETka od roku 2025 obsahovat aspoň 25 procent recyklátu. A do roku 2030 ještě o pět procentních bodů více. Jakým způsobem má být ale rPET z odpadového toku získán, směrnice neuvádí. Z tzv. regranulátu se tak brzy může stát cenný artikl.
Tříděním a recyklací plastů se šetří energie i neobnovitelné přírodní zdroje, konkrétně ropa. Ročně pak díky třídění a recyklaci obalových odpadů Češi ušetří zhruba 29 kilometrů čtverečných přírody.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.