Čtvrtek, 23. února 2023, 16:00
Rakouské filmové muzeum minulý rok ve svých sbírkách objevilo pět hodin historických záběrů z třicátých let minulého století, na kterých je mimo jiné zachyceno i dění v pražské zoologické zahradě. Autor jedinečných záznamů je ale neznámý, stejně jako žena, která na nich figuruje. Zoo proto žádá veřejnost o pomoc s jejich identifikací.
Sprchování slona Babyho, stěhování lva, mazlení se s gepardem Minognem, první ředitel Jiří Janda s manželkou a opičkou. To uviděla minulý rok kurátorka Rakouského filmového muzea Stefanie Zingl, když si poprvé promítla filmové pásy, které v roce 2010 daroval anonymní rakouský sběratel. Ten je zřejmě pořídil na bleším trhu.
Celkem třináct filmových kotoučů formátu devět a půl milimetru obsahuje skoro pět hodin záznamu z let 1934 až 1937.
„Všimla jsem si názvu jednoho filmu Říše profesora Jandy. Při rešerších jsem pak narazila na článek od Miroslava Bobka, který o zakladateli pražské zoo Jiřím Jandovi pojednával,“ popsala začátek spolupráce Zingl na tiskové konferenci. Bobkovi napsala a filmy mu ukázala.
Autorem je podle výzkumu vojenského historika Eduarda Stehlíka podplukovník Československé armády, proto jsou na nahrávkách i armádní aktivity.
V zoo je pak vedle zvířat, chovatelů a tehdejšího ředitele na filmu zachycena pravděpodobně i vojákova partnerka. Po identitě této dvojice Bobek i Stehlík zatím neúspěšně pátrají. Pročetli knihu hostů z hotelu, kde pravděpodobně bydleli, probírali se vojenskými záznami, Zingl dokonce zkoumala SPZ auta, ze kterého na videu vystupovali.
Podle Bobka měla dvojice k rodině Jandy zřejmě velmi blízko. Oba totiž na záznamech hladí opice, gepardy, mláďata medvěda, chovají si hadi nebo si hrají s papoušky.
„Pro nás je zajímavé i to, že filmy zachycují i prostředí Zoo Praha. Třeba pohledy z horní části na spodní část areálu. Je to téměř k nepoznání, prostor byl diametrálně odlišný o toho, jak tato část Prahy vypadá dnes,“ řekl Bobek. Podle něj žádná další videa z té doby neexistují.
Všechna zvířata na záznamech se stále snaží identifikovat, zatím na nich objevili třeba lachtany Batula a Hýtu, které zoo daroval Vlasta Burian, hrocha Petra pořízeného z cirkusu nebo nosorožce Maxe. Ztotožnili i některé zaměstnance.
Z materiálů chce v budoucnu zoo připravit knihu, plánuje i dlouhodobou výstavu v Gočárových domech.
Foto Sbírka Rakouského filmového muzea, Eva Hradilová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
