Kraje, v jejichž čele stáli hejtmani hnutí ANO, byly v letech 2016 – 2020 u vypsaných zakázek výrazně štědřejší k firmám ze svěřenských fondů Andreje Babiše, než kraje řízené politiky jiných stran. „S firmami patřícími premiérovu holdingu uzavřely až trojnásobný objem smluv, než je tomu v krajích, které byly vedeny hejtmany z jiných stran,“ konstatuje analýza serveru Hlídač státu. Agrofert čísla odmítá jako „účelově zavádějící“.
Od roku 2016 do roku 2020 kraje řízené hejtmany z ANO a jejich organizace uzavřely s Agrofertem smlouvy v celkové hodnotě přes 150 milionů korun. V krajích s hejtmany z jiných stran šlo „jen“ o 90 milionů. Hnutí ANO mělo přitom v minulém volebním období pět hejtmanských postů, zbylých osm krajů vedli zástupci jiných stran.
Na každý kraj vedený Babišovým hnutím tak v průměru připadá objem smluv uzavřených s Agrofertem ve výši zhruba 30 milionů, v ostatních krajích je to asi třetinová suma. Hlavní město Praha nebylo součástí analýzy.
„Tento stav demonstruje problematičnost propojení rozsáhlých obchodních aktivit holdingu Agrofert a působení jeho majitele v nejvyšší politice. Znevěrohodňuje to fungování krajů a podrývá důvěru občanů v politickou reprezentaci,“ komentuje výsledky analýzy ředitel české pobočky organizace Transparency International Petr Leyer.
Ze zmíněné analýzy je podle něj zjevné, že kraje neřeší Babišův střet zájmů a s jeho firmami dále spolupracují na veřejných zakázkách.
„Podle mě by kraje měly označit Andreje Babiše za osobu ovládající holding Agrofert, a tudíž po účinnosti novely zákona o střetu zájmů z roku 2017 všechny společnosti spadající do holdingu z veřejných zakázek vylučovat. To ale nedělá žádný kraj,“ konstatuje Leyer.
Do analýzy Hlídače státu byly zahrnuty jen ty firmy z holdingu Agrofert, které od svého založení získaly na veřejných zakázkách alespoň 20 milionů korun. Jde o zhruba třicítku z celkových asi 200 holdingových firem. Analýza na straně zadavatelů zahrnuje i ta zařízení a organizace, které jsou kraji přímo zřízeny nebo na jejich fungování mají vliv (například školy či hasičské záchranné sbory).
Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky jde ale o zavádějící výpočty. „Průměry na kraj jsou významně ovlivněny hodnotou v jednom z krajů,“ vysvětluje. Má tím na mysli Středočeský kraj, který do loňska vedla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Ten s Agrofertem uzavřel smlouvy v hodnotě 88 milionů korun.
Podle Jermanové na tom ale nebylo nic zvláštního a vše probíhalo v souladu se zákony a nastavenými pravidly.
„Středočeský kraj v tomto období měl všechny své zakázky kompletně elektronicky zpracované a archivované v systému EZAK, a všechny veřejné zakázky malého rozsahu byly zveřejňovány již s limitem nad 100 tisíc korun, což byl nejpřísnější limit ze všech krajů,“ řekla pro HlídacíPes.org.
Mluvčí Agrofertu Hanzelka nabízí jinou interpretaci čísel z analýzy Hlídače státu. „Stejnou matematikou by se dalo dojít ke zcela opačnému závěru, že některé kraje, kde přitom nebyl v uvedeném období hejtman za hnutí ANO, zaplatily našim firmám nadprůměrně,“ říká. Naráží tím na to, že průměrná hodnota krajských smluv s Agrofertem v krajích bez hejtmana z hnutí ANO byla sice ve zmíněném období zhruba 11 milionů korun, ale i tady byly výrazné rozdíly.
Zatímco například v Plzeňském kraji šlo jen o 1,15 milionu a v Královéhradeckém o 1,6 milionu, v Pardubickém kraji hodnota smluv s Babišovými firmami dosáhla 36,7 milionu korun a na Vysočině 15,8 milionu korun.
Hanzelka také poukazuje na to, že Hlídač státu nesrovnává výsledky s předchozím volebním obdobím. Povinnost zveřejňovat smlouvy ve veřejném registru však platí teprve od roku 2016.
Nejčastějším obchodním partnerem krajů a jejich organizací je mezi firmami spojenými s Babišem mediální dům Mafra. Ten s kraji uzavřel zhruba sto smluv o celkové hodně téměř 50 milionů korun. I tady znovu vyčnívá Středočeský kraj, který s Mafrou uzavřel smlouvy za 30 milionů.
Tuto částku tvoří především smlouva o zajištění tisku informačního magazínu Středočech v hodnotě 21 milionů korun, uzavřená jen pár měsíců před skončením volebního období. Tehdejší hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová ji podepsala v polovině minulého roku a jde o vůbec nejvyšší smlouvu ze všech analyzovaných.
Podle Petra Leyera z Transparency International právě smlouvy s Mafrou mohou být problematické. „Nabízí se otázka, zda některá plnění jsou pro kraje vůbec potřebná a zda není poptáváno plnění pro kraje neúčelné, jako například nákup mediálního prostoru či inzerce,“ říká.
Sám Agrofert se ale ohrazuje i vůči svému spojování s Babišem a označení „premiérova firma“. Podle mluvčího Hanzelky premiér společnost neřídí ani neovládá a akcie holdingových firem jsou v souladu se zákonem ve svěřenských fondech a k žádnému střetu zájmů nedochází.
„Jsme apolitická soukromá společnost. Naše dceřiné společnosti jsou samostatně hospodařícími subjekty. Pokud naše firmy uspějí ve veřejných zakázkách, je to zpravidla proto, že nabídnou pro stát nejvýhodnější cenu. Dovolujeme si také připomenout, že výrazně víc prostředků, než utržíme ve veřejných zakázkách, odvádíme státu na daních a odvodech pojištění za zaměstnance,“ říká Hanzelka.
Naopak Evropská komise při svém auditním šetření v Česku došla už předloni k závěru, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a jako uživatel konečných výhod svých svěřenských fondů je tedy i stále ovládající osobou holdingu Agrofert.
Tento text byl původně publikován na portálu Hlídací pes.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
