Pražská zoo nabídne 1. září vstup pro děti do 15 let vstup za symbolickou korunu. Během léta se narodilo mnoho mláďat a část z nich se již ukazuje návštěvníkům. Do konce léta také funguje režim denních tréninků lachtanů.
Do konce léta mají návštěvníci ještě možnost stihnou všednodenní tréninky lachtanů jihoafrických. Hlavním tahákem je tříletý sameček Eda, který je vnukem slavného Gastona, který zahynul při povodních před 20 lety.
Tréninky lachtanů, při kterých se zvířata učí triky je velmi důležitý pro veterninární prohlídky. Aby vyšetření proběhlo v klidu lachtan musí být ovladatelný a poslušný. „Lachtaní sameček Eda již zvládá kompletní veterinární prohlídku celého těla. Ta je nutná, abychom mohli pravidelně kontrolovat zdravotní stav zvířat. Veškerý trénink probíhá dobrovolně, poté co udělá cvik správně, je pochválen zvukem píšťalky a odměněn kouskem rybky,“ nastiňuje spolupráci s lachtany jejich vrchní chovatel Jakub Mezei. K cvikům využitelným při návštěvě lékařů ale patří i na pohled mnohem zábavnější kousky. Třeba jízda na skluzavce, pozdrav a mávání ploutví.
Lachtan Eda není jediným mládětem, které mohou návštěvníci v zoo vidět. V expozici malých amerických savců jsou hned tři mláďata hutií. Hutie je malý hlodavec, někdy označován jako stromová nutrie. „Na první pohled působí poněkud neohrabaně, avšak jsou to skvělí lezci. I to se však mláďata musejí naučit. O to zábavnější je malé hutie sledovat, jak se seznamují se světem,“ popisuje skotačivá trojčata vrchní chovatelka malých savců Denisa Zběhlíková.
Další neohrabaná mláďata je možné vidět u plameňáků. Vizuálně sice do skupiny nezapadají, s časem se to ale změní. „Po vylíhnutí stráví malý, šedě ochmýřený plameňák v hnízdě asi tři dny. Poté seskočí a spolu s dalšími ptáčaty utvoří jakési školky. V těch se pak sdružují, než asi za čtyři až pět měsíců dorostou do podoby dospělce,“ vysvětluje proces dospívání plameňáků kurátor ptáků Antonín Vaidl.
Za zmínku stojí i další ptačí přírůstek. Bažantovití ptáci satyrové Cabotovi jsou zařazeni na červeném seznamu ohrožených druhů. V jejich domovské Číně jich přežívá jen několik tisíc. „Naše tři kuřata jsou letos jedinými přírůstky v zoo celé kontinentální Evropy,“ připomíná náročnost chovu satyrů Vaidl. Chovatelský úspěch je tak narozdíl od kuřátek obrovský.
Dalším mládětem, které v létě v Troji přišlo na svět je sameček gorala sečuánského. Narození malého kopytníka je také velkým Evropským úspěchem, letos se totiž jedná o jediný přírůstek tohoto druhy v Evropě. „Narodil se 15. července a o 10 dní později už se s matkou odvážil poprvé do venkovního výběhu. Lidé tak už nyní mohou rodinnou skupinku včetně letošního benjamínka pozorovat v horní části zoo – nejaktivnější bývají mezi desátou a jedenáctou dopoledne,“ láká kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
