O uplynulém víkendu se v rámci festivalu Open House Praha otevřely veřejnosti desítky běžně nepřístupných budov. Také letos proběhl festival kvůli pandemii koronaviru v náhradním termínu. Podle organizátorů byla letošní návštěvnost přes 53 tisíc lidí, což je o polovinu více než loni. Nejvíce lákaly letošní novinky, jako je palác ARA či Vršovická vodárna v Michli. Pojďte se spolu s Pražskou Drbnou podívat do některých budov a nahlédnout tak pod pokličku běžně nepřístupných míst.
O víkendu se lidé mohli podívat do míst, která jsou návštěvníkům běžně nepřístupná, jelikož jsou buď uzavřená nebo slouží jako sídla firem či kanceláře. Návštěvníci jako každý rok dostali ve většině budov výklad, který jim objekt dokázal více přiblížit. Nutno dodat, že většina průvodců byli dobrovolníci, kteří se však dali od profesionálů jen stěží rozeznal. V rámci festivalu bylo otevřeno téměř osmdesát budov a prostorů. Mezi nimi například Lichtenštejnský, Černínský nebo Petschkův palác. Pražská Drbna se do posledního jmenovaného vydala také.
O Petschkově paláci jsme psali již na začátku dubna, kdy Drbna podrobně představila jeho historii a ukazála exteriéry této monumentální stavby. V rámci Open House jsme se však vydali také do útrob paláce, který je po většinu roku veřejnosti nepřístupný, a prožili exkluzivní hodinu a půl trvající výklad průvodce Marka Kabeláče, který je jedním ze zaměstnanců Ministerstva průmyslu a obchodu, které má v budově jedno ze svých sídel.
Pátek, 9. dubna 2021, 07:55
Petschkův palác, neoklasicistní bankovní budova s kamenným obložením na nároží ulic Politických vězňů a Washingtonova, vznikl v letech 1923–1927. Bankéř Julius Petschek si jej nechal postavit jako Bankovní dům Petschek a spol. Během druhé světové...
Petschkův palác si nechal postavit bankéř Julius Petschek a budova ve svých začátcích nejdříve sloužila jako banka. „Jelikož byla rodina židovského původu, tak během druhé světové války emigrovala do Londýna a poté dál do Ameriky, kde žijí dodnes,“ uvedl na prohlídce průvodce Marek Kabeláč.
V období druhé světové války byla budova známá jako Pečkárna, kde probíhaly výslechy účastníků odboje. Vězni sem byli převáženi z věznice na Pankráci a byli drženi přímo v paláci. Ve sklepních prostorách, kde výslechy probíhaly, je dnes památník, jenž připomíná všechny hrůzy, které zdi této budovy zažily.
V Petschkově paláci se natáčela také celá řada filmů, a to především z období protektorátu. „Natáčely se zde například snímky Anatomie zrady o plukovníku Emanuelu Moravcovi. V roce 215 zde Filip Renč natáčel Lídu Baarovou, za další lze jmenovat film Protektor či Atentát z roku 1964,“ doplnil Kabeláč.
Pražská Drbna zavítala v rámci festivalu také třeba na hlavní nádraží. Zde byly pro veřejnost zpřístupněny vládní salonky, jejichž monumentálnost ještě umocnila malířská výzdoba Václava Jansy a Viktora Strettiho.
Pro návštěvníky se otevřel také nedaleký Dům Radost známý také jako budova Všeobecného penzijního ústavu. Kromě nádherné vyhlídky mohli návštěvníci nahlédnout také do interiérů budovy. Pro svou výšku 52 metrů je přezdíván jako „pražský mrakodrap“ a patří k nejvýznamnějším prvorepublikovým realizacím, které se dočkaly světového uznání.
Zajímavostí je fakt, že budova byla jako první v Československu vybavena americkou klimatizací Carrier. Od roku 2019 má pak nové vlastníky, kteří ji přejmenovali na Radost. Součástí prohlídky byla také návštěva podzemního úkrytu či oblíbeného butikového kina Přítomnost.
Po celý minulý týden se konal rovněž doprovodný program, kdy se mohli návštěvníci zúčastnit například plaveb kolesovým parníkem nebo projekce filmu na téma opuštěných staveb, a to přímo na tribuně Velkého strahovského stadionu.
Festival letos zaznamenal více než 53 tisíc návštěv festivalovýh objektů otevřených během víkendu i doprovodných programů behem celého minulého týdne.
„Oproti loňskému roku, kdy se festival také uskutečnil v náhradním termínu, pozorujeme opětovný nárůst návštěvnosti z let před vypuknutím pandemie. Letos dorazilo o polovinu více návštěvníků než v loňském roce,“ uvedla ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková. V roce 2019 otevřené budovy zaznamenaly 76 tisíc návštěv.
Letošním mottem festivalu bylo heslo Architektura pro všechny, což znamenalo, že prohlídky staveb byly určené pro širokou veřejnost, a to včetně lidé se zrakovým či sluchovým postižením. Vstup do budov byl zdarma a bez předchozí registrace.
Letos festival otevřel k návštěvě celkem 79 objektů či prostorů, z toho 26 novinek. Lidé měli podle pořadatelů největší zájem o návštěvu Vršovické vodárny, kde se již od sobotního rána tvořily fronty. „Odvážlivci mohli vystoupat až do 42 metrů vysoké věže nebo sestoupit do podzemního vodojemu a dozvědět se tak více o této technické kulturní památce od architekta Jana Kotěry, jejíž rekonstrukce se právě dokončuje,“ popsala Šenkyříková. Velký ohlas měl také funkcionalistický palác ARA, který si mnozí pamatují ještě jako obchodní dům Perla.
Sedmým ročníkem festivalu organizátoři také připomněli 150. výročí narození Jana Kotěry, zakladatele české moderní architektury. Festival tak zpřístupnil řadu Kotěrových významných pražských realizací, například Trmalovu vilu ve Strašnicích, Laichterův dům na Vinohradech nebo již zmiňovanou Vršovickou vodárnu.
Festival by se nemohl uskutečnit bez aktivního zapojení majitelů a lidí z budov a také velkého množství dobrovolníků. „Letos se nakonec na pomoc s organizováním provozu v budovách i prohlídkami přihlásilo bezmála 350 dobrovolníků. Velká část z nich jsou s námi již od prvního ročníku festivalu, protože jim tato práce dává smysl a poskytuje inspiraci v jejich dalších profesních i soukromých životech,” říká hlavní koordinátorka dobrovolníků Klára Veselá a dodává: „Koordinace tolika dobrovolníků, kteří se pohybují v jednom čase na území celého města je opravdu náročný úkol. Open House Praha je jedinou akcí v České republice, která dokáže jednorázově zapojit takové množství lidí.”
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
