Učitel národů Jan Amos Komenský je ve světě znám jako výjimečný pedagog, reformátor evropského školství, filozof a teolog. Jeho dílo vyrůstalo z tradic husitství a Jednoty bratrské. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky své doby, řešil všeobecné i některé speciální pedagogické a didaktické otázky a stal se zakladatelem moderní pedagogiky. Jeho dílo zahrnuje více než 200 prací. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se skrýval na panstvích svých šlechtických příznivců a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, po jeho požáru se uchýlil do Amsterodamu, kde před 350 roky, 15. listopadu 1670, zemřel. Památku Jana Amose Komenského dnes připomnělo čtyřiadvacetihodinové on-line čtení jeho díla i osobní korespondence.
Po Komenském zůstalo dodnes živé filozofické a zejména pedagogické dílo, které výrazně předběhlo dobu. Komenský mimo jiné prosazoval přirozenou výchovu a vyučování v mateřském jazyce, žáci také podle jeho názoru měli v látce postupovat od lehčího ke složitějšímu. Komenský, který byl také biskupem Jednoty bratrské, se přitom ve svém životě musel vyrovnat nejen s náboženskou nesnášenlivostí, ale i osobními tragédiemi.
V roce 1622 mu například na mor zemřela první manželka a dva synové, mnohem hůře ovšem nesl o tři dekády později ztrátu majetku a hlavně rukopisů při požáru Lešna. V té době, 12 let po uzavření Vestfálského míru, bylo jasné, že do vlasti se Komenský už nejspíše nikdy nevrátí. S rodnou zemí se symbolicky rozloučil spisem Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, dodnes známé jsou i jeho díla Labyrint světa a ráj srdce nebo Orbis Pictus, v němž uplatnil známou zásadu Škola hrou.
Komenský se narodil do rodiny člena Jednoty bratrské v Uherském Brodě či jeho blízkém okolí 28. března 1592. A přesvědčení zděděné po rodičích sehrálo v životě budoucího reformátora evropského školství výraznou roli. Zejména po vypuknutí třicetileté války, když Komenský hledal klid před násilně šířeným katolictvím. Na univerzitě v Heidelbergu strávil jeden semestr, poté se v roce 1614 vrátil přes Prahu do Přerova, jako rektor latinské školy.
V roce 1616 byl v Žeravicích vysvěcen na kazatele a následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské.
Neděle, 8. listopadu 2020, 09:00
Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni nedaleko od Prahy měla přesně před čtyřmi sty lety poměrně malé ztráty, zato velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného...
Čtení začalo v Praze a každých 15 minut pak štafetu převezmou další čtenáři. Maratonu se zúčastní například lidé z Německa, Polska, Nizozemska, Maďarska, Velké Británie, Spojených států, ale i Japonska, Kolumbie a Ruska. Podle Akademie věd, která akci pořádá, jde většinou o zástupce akademické sféry a muzeí, nechybí ale ani učitelé a studenti. V rámci Česka se pak bude číst třeba z Brna, Olomouce, Ostravy, Pardubic, Přerova, či Uherského Brodu. Právě v posledním jmenovaném městě, nebo v jeho blízkém okolí, se Komenský 28. března 1592 narodil.
„Na úvod jsme vybrali úryvek z Panegersie neboli Všeobecného probuzení, v němž se Komenský obrací na občany celého světa,“ uvedl spoluorganizátor komeniolog Vladimír Urbánek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Citovalo se ze známých filozofických a didaktických děl jako jsou Labyrint světa a ráj srdce, Didactica Magna, Informatorium školy mateřské, z učebnice Orbis sensualium pictus nebo z všenápravných děl Via Lucis a Obecná porada o nápravě věcí lidských. Z jazyků pak vedle češtiny, němčiny, latiny či angličtiny zazní například i esperanto či kašubština. Čtení v neděli v noci skončí opět v Praze.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
