Nový žánr mokument má u českého diváka šanci na úspěch, říká jihlavský herec a režisér František Maňák

Je za námi premiéra pilotního dílu seriálu Na dně, který je svým žánrem v rámci Česka zcela ojedinělým. Prozraďte, kdy přišel nápad něco takového natočit?
Celá myšlenka na tento mokument neboli sitcom s dokumentárními prvky vznikla tak dva a půl až tři roky zpátky. Tento žánr jsem sem chtěl přinést proto, že mi na českém rybníčku chybí. Proto jsem oslovil kamaráda, který má s dokumentem zkušenosti. Začali jsme spolu pracovat na projektu, který jsme pracovně nazvali „puzzle“. Mělo to ještě úplně jiný koncept. Nakonec ale spolupráce nedopadla, a my jsme se po roce museli rozejít.

Co tedy bylo dál?
Protože nejsem vystudovaný scenárista, tak jsem se potřeboval učit za pochodu. A zjistil jsem, že jsem za ten rok udělal docela dost práce a že už tomu začínám docela rozumět. Doufám (smích). A dovolil jsem si přijít s něčím vlastním, protože jsem jemu ten námět nechtěl ukrást. A začal jsem přemýšlet nad tím, jak co nejvíc pokrátit výdaje. Tak jsem šel s myšlenkou, kam by se to dalo „nacpat“. Třeba, že v divadle bychom nemuseli platit za nájem a tak. Takže první myšlenky, kam to směřovat, byly hodně o penězích. A proto přišlo natáčení v divadelním klubu Horáckého divadla.

V tu chvíli jsem začal kombinovat postavy. A jak řekl i dramaturg Patrik Boušek, že ze seriálu musí být cítit vlídnost a přátelská atmosféra. To všechno tam pro nás bylo velmi důležité. Nápad se tedy rodil během toho roku, to zatím ještě jen v mé hlavě. Napsal jsem první verzi, tu jsme si i zkusili natočit. A ještě předtím musel „do hry“ vstoupit Patrik, protože, jak se ukázalo po první čtené, že já sice vymyslím situace, ale nemám tu scenáristickou vlastnost dostatečně rozdělit charaktery. Takže jsem si přivolal někoho, který tomu rozumí víc, což je Patrik Boušek, který to má vystudované. A už napsal několik divadelních her. A společně jsme ty charaktery dotvořili a dovedli to do zdárného konce.

Pojďme k jednotlivým dílům vašeho seriálu Na dně. Kolik jich vlastně je, nebo bude?
Zatím máme natočený první pilotní díl, ten vznikal vloni v srpnu tři dny. A pak jsme měli jednu dotáčku 3. listopadu, to byly venkovní scény, protože jsme potřebovali podzimní prostředí. A dílů celkem plánujeme šest. Celé to plánujeme jako šestidílnou uzavřenou sérii.

Jaké byly náklady na tento pilotní díl?
Původní rozpočet jsme plánovali někde kolem půl milionu korun. Nakonec jsme se dostali na polovinu, ale to nám umožnilo jenom to, že spoustu lidí se zapojilo bez nároku na honorář. Za což jsem velmi rád, že řada z nich do toho se mnou šla jen z čirého nadšení. Moc jim za to děkuji, vážím si toho.

Ještě musím zmínit, že seriál mohl vzniknout i díky podpoře města Jihlava, Kraje Vysočina a díky spolupráci s Filmovou kanceláří Vysočina. Začali jsme shánět partnery. A dostali jsme se na částku něco málo přes 200 tisíc korun.

František Maňák v divadelním klubu Na dně, foto: Lenka Dvořáková 

Jak probíhalo natáčení tohoto prvního úvodního dílu?
Nejprve měl díl pouze 13 minut. A hodně jsme se z toho natáčení poučili. Zjistili jsme, co nám nefunguje a na čem ještě musíme zapracovat. A pak jsme stopáž natáhli ze 13 minut na 20.

Kde všude na Vysočině se první díl natáčel?
Lokacemi byla Jihlava, Třešť a Třebíč.

Kdy budete točit další díly? Kdy bude seriál kompletně hotový?
Všechny postavy už máme vymyšlený, oblouky k nim udělaný. Určitě bychom to chtěli dotočit v tomto roce. S tím, že doufáme, že premiéra by mohla být, dejme tomu, v létě 2026 o prázdninách.

Kde bude seriál Na dně ke zhlédnutí?
Na premiéře pilotního dílu v jihlavském kině Dukla se byl podívat i kreativní producent z České televize. Nějaké námluvy probíhají, ale ještě je asi brzy o tom mluvit. Rozhodně nejsme schopni z vlastních zdrojů natočit celou tu sérii. Takže potřebujeme, aby do toho vstoupil nějaký větší hráč a finančně nás podpořil.

Takže spolupráce je možná pouze s Českou televizí, nebo i s nějakou jinou platformou?
V nějakém kontaktu jsme i na Voyo. Prima se neozvala. Komunikovali jsme si s Canalem+. Tak uvidíme, jak se ta komunikace se všemi bude dál vyvíjet.

Váš seriál Na dně je žánrově ojedinělý. Má, podle vás, takzvaný mokument šanci uspět u českých diváků?
Myslím, že má. My se hodně odkazujeme na seriál Office a Moderní rodinku. A u nás mám pocit, že tím, jak nejsme svazovaní nějakým překladem, tak se nám podařilo přinést vlastní námět, a chytáme to tak za pačesy ve správném směru.

Myslím, že český divák na to je připravený a mokument tady chybí. U mě je to hodně oblíbené, myslím, že se to vysílalo na Prima cool. I nadabované věci typu Office hodně fungují, má to na ČSFD hodnocení snad 80 procent, takže spousta lidí na to kouká a dá se to nazvat kultovním seriálem.

Seriál Na dně je zatím ryze regionální záležitostí, točilo se v Jihlavě a blízkém okolí. Bude to tak i nadále, v dalších dílech?
V současné chvíli půjde o ryze jihlavský projekt. Pro mě osobně je to hodně důležité. Předtím jsem působil ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a pak jsem přišel sem, do Horáckého divadla. A vždy se snažím po sobě v daném místě něco zanechat. Stejné je to i tady v Jihlavě. Beru to i jako poděkování divadlu za angažmá, že tady teď mohu být. A navíc mokument, kde jinde než v Jihlavě, v místě konání Festivalu dokumentárního filmu.

Máte v hlavě další nápady, které si říkají o realizaci?
Námětů v hlavě mám ještě asi pět, které bych chtěl rozpracovávat. Zatím můžu prozradit, že to nejsou jihlavská témata. Teď se snažíme myslet globálně a jednat lokálně. Uvidíme, jak se seriál chytne. A pak bychom tematicky mysleli na celou ČR.