Dnes, 19:14
Ve Valdštejnské zahradě v Praze dnes za účasti ruského lidskoprávního aktivisty Olega Orlova otevřeli výstavu Putinova klec – Příběhy nesvobody v současném Rusku. Vernisáže se zúčastnilo několik desítek lidí. Mezi nimi byla i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Výstava organizace Gulag.cz a Memorial ČR bude volně přístupná do 28. října v provozních dobách Valdštejnské zahrady.
Venkovní instalace u rybníčku ve Valdštejnské zahradě představuje deset vybraných případů politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími kroky současné ruské vlády. Vybrané příběhy jsou zpracovány do podoby ilustrací, jejichž autorkou je ruská umělkyně Lilja Matvějevová, která v současné době žije v exilu v Berlíně. Organizátoři výstavy se snaží se upozornit na osudy těch, jejichž svobodu se ruský režim snaží potlačit.
Někteří přítomní při vernisáži využili možnost napsat dopis vybraným politickým vězňům do Ruska. Podle údajů sdružení Memorial se v ruských věznicích a trestaneckých koloniích nachází téměř 800 politických vězňů. Ruská lidskoprávní organizace OVD-Info pak uvádí, že různým formám politicky motivovaného trestního stíhání čelí na 2800 ruských a ukrajinských občanů.
„Politické represe v Rusku získaly od začátku války proti Ukrajině demonstrativně cynický charakter. Padají tresty 25 let vězení a před soud se můžete dostat za pouhou větu na sociálních sítích. Nehledě na bezprecedentní výměnu několika nejznámějších vězňů v srpnu 2024 může být ještě hůře. Politických vězňů přibývá a šrouby se stále utahují," uvedl Štěpán Černoušek, předseda Gulag.cz a Memorial ČR.
Lidskoprávní aktivista Orlov byl nedávno propuštěný z ruského vězení při velké výměně vězňů. Orlov byl za kritiku ruského vedení kvůli válce na Ukrajině letos v únoru odsouzen ke dvouapůlletému vězení. Je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. K vedení organizace, která proslula odhalováním zločinů komunismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku, patřil od roku 1999.
Orlov byl aktivní v disentu už v dobách Sovětského svazu. V roce 2009 převzal společně se svými kolegy z Memorialu Sergeje Kovaljovem a Ljudmilou Alexejevovou Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. V minulosti Orlov čelil jako šéf Memorialu také obvinění z pomluvy, které se měl dopustit svým výrokem na adresu čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Orlov ho obvinil, že je odpovědný či spoluodpovědný za vraždu bojovnice za lidská práva a aktivistky Memorialu Natalji Estěmirovové.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
