O demytizaci života pražského spisovatele Franze Kafky se snaží venkovní výstava na pražském Mariánském náměstí. Na deseti panelech obeznamuje návštěvníky s různými aspekty Kafkova života, například s jeho rodinným zázemím, s jeho vztahem k Praze nebo s jeho životním stylem. Výstava, která vznikla na základě knihy Franz Kafka: člověk své i naší doby Radka Malého s ilustracemi Renáty Fučíkové, bude na náměstí k vidění do konce srpna. Na dnešním otevření výstavy to řekl ředitel odboru kultury a cestovního ruchu pražského magistrátu Jiří Sulženko.
Výstava o pražském německy píšícím spisovateli se koná k letošnímu 100. výročí jeho úmrtí. „Výstava přibližuje všem generacím čtenářů život Franze Kafky bez mýtů a bez nepravd, ale velmi stravitelnou formou," řekl Sulženko. Dominují jí černobílé ilustrace Fučíkové, potrvá do konce srpna, poté se zopakuje na Noci literatury v září.
„Na počátku výstavy byla myšlenka demytizovat Kafku, jehož jméno umí skloňovat každý, ale co se za tím jménem skrývá, už bývá překryto nánosy stereotypů a mýtů," řekl autor textů Malý. Jednotlivé panely představují vždy určitou oblast Kafkova života, věnují se Kafkovi a nemoci, jeho vegetariánství a životnímu stylu, Praze, kterou vnímal Kafka jako „matičku s drápy", nebo zrození Kafky jako spisovatele.
Jedním z mýtů, které výstava řeší, je například obraz Kafky jako asociálního a zasmušilého podivína. „Rád navštěvoval kina a sledoval novinky ze světa techniky. Nadšeně cestoval a poznával nové země z vodní hladiny - byl vášnivým plavcem a členem veslařského klubu," píše Malý na jednom z panelů.
Malý uvedl, že sám Kafka se obával toho, jak budou jeho díla ilustrována. „Například trval na tom, aby obálka jeho nejslavnější knihy Proměna nebyla tak konkrétní, jak my se toho ve svých představách dobíráme. Takže pro Renátu byla obrovská výzva, jak takový těžký a často neztvárnitelný kafkovský pocit přenést do výtvarna," uvedl Malý.
Ilustrace, které svým vyvedením připomínají dřevoryty nebo techniku suché jehly, vytvořila Fučíková speciální technikou proškrabávání, kterou využívá malé množství umělců. „Je to papírová deska natřená křídou, na které je sametová vrstva černé barvy a nožíkem se to odškrabuje. Díky technice v ilustracích rezonuje 19. století, které Kafku poznamenalo, je to technika ilustrací knih, které tehdy vycházely," řekla ilustrátorka.
Podle Fučíkové jsou její ilustrace sdělné pro člověka, který Kafku zná, ale především pro toho, kdo ho nezná. „Pokud si k tomu bude poctivě číst informace, tak si uvědomí, že ta moje ilustrace je spíš obraz, který máme v hlavě, jak chceme Kafku vidět. Já jsem naplnila představu, ale text ji opravuje," uvedla.
Výstavu připravila Česká centra, díky čemuž výstava už putovala po mnoha cizích státech. Generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková uvedla, že výstavu už přeložili do mnoha světových jazyků, kromě těch běžných například do čínštiny, arabštiny, arménštiny nebo japonštiny.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
