Indii buď milujete nebo nenávidíte. Já se tam určitě vrátím, říká fotograf Jan Kypet Šmíd

Proč jste si jako cíl cesty vybral zrovna Indii?
V roce 2016 jsem poprvé jel do Asie v rámci vlastní expedice do Kyrgyzstánu (Pod Plejádami na Ťan-Šan). Jeli jsme dva, z Českých Budějovic autem, tam a zpět, na 3 měsíce. Od té doby jsem si Asii (tehdy pouze jen střední) úplně zamiloval. No a popravdě mě k cestě do Indie směřoval i dokument od Igora Chauna „Cesta do Indie“ z roku 98, který úplně miluji. Dále mě fascinoval hinduistický svátek Holi a chtěl jsem ho nafotit a zažít. Takže plán byl, a k samotné realizaci došlo hodně díky kamarádům, od kterých jsem k narozeninám dostal letenky. A bylo to.

Jak na cestu vzpomínáte? Jaká pro vás tato nejlidnatější země světa byla?
Na cestu vzpomínám stále hodně intenzivně. Je to i hodně tím, že při přípravě na chystanou výstavu i přednášky jsem si pročítal svůj deník z cesty a finišoval fotky. Ono se občas říká takové to klišé, že Indii buď milujete a budete se do ní vracet zas a znova nebo ji nenávidíte, a už tam nepáchnete. Tak já jsem i přes počáteční „popříletový“ kulturní šok zapadl do té první kategorie a už plánuji další cestu tímto směrem na svátek Diwali.

Jinak se ten dojem a zážitek těžko popisuje. Indie je zkrátka opravdu zcela odlišná od západní kultury a překvapilo mě, že je hodně jiná i oproti té střední Asii. Naprosto všeprostupující je místní hinduistické náboženství, které vás provází úplně všude na každém kroku.

Co si máme představit pod „popříletovým kulturním šokem“? Překvapilo vás během cest něco?
Tak těch věcí bylo hodně. Člověk má nějaká očekávání, ale pak ten zážitek na vlastní kůži je stejně hodně syrový. Já jsem tam jel s nějakými znalostmi, ale když pak skutečně vidíte ty mraky odpadků všude, za zídkami u silnic, v říčkách… tak vás to opravdu šokuje.

Překvapilo mě, jak jsou Indové ryzí a autentičtí, jak se dokáží radovat, slavit, projevovat se. Zase úplně diametrálně odlišné od naší kultury. A také jak i ti nejchudší třeba ve slumech vypadají překvapivě spokojeně, šťastně a ne zbídačeně, jak jsem čekal.

Ve slumu umělců v Dillí. Autor: Jan Kypet Šmíd

Vernisáž jste pojmenoval Póly života. Proč?
Protože nejdelší úseky mé cesty jsem věnoval právě svátku Holi, který jsem fotil a zažíval v rodišti Krišny – Mathuře. Tento svátek barev je oslavou příchodu jara, vítězství dobra nad zlem, příchodem nového začátku. A ke konci své cesty jsem strávil několik dní v starobylém Varanasí. Toto Šivovo město je známé především neustále probíhajícími kremacemi na ghátech vedoucími k řece Ganze. Což jsem vnímal jako takový protipól k Holi.

Kromě vernisáže vás čeká také série přednášek. Kde všude vás mohou lidé vidět?
První přednáška bude součástí vernisáže v kavárně Biografu Kotva. No a další budou následovat například v Nových Hradech, Trhových Svinech, Třeboni, Kaplici atd. Termíny budu zveřejňovat na své facebookové stránce.

Jak dlouho budou fotografie v Kotvě vystavené?
Fotografie budou Kotvě viset až do 1. března, a pak budu výstavu budu dále přesouvat.