Hudebníka a textaře Petra Skoumala u příležitosti jeho nedožitých pětaosmdesátin připomene album Pět myšů a koncertní pocta 6. a 7. března v Praze. V Malostranské besedě zahrají Skoumalovy písně jeho někdejší spoluhráči v programu pod názvem Olin Nejezchleba & Malý bobr aneb Pocta Petru Skoumalovi. Informoval o tom Vladan Drvota z vydavatelství Supraphon.
„Nejraději vzpomínám na období, kdy jsme s Petrem hráli v triu s Norbi Kovácsem. Užili jsem si to nejen po hudební stránce, ale i po té lidské. S Petrem byla obrovská pohoda, člověk si z něj mohl dělat legraci, navzájem jsme se hecovali, nikdy se neurazil. Mnohokrát jsem po návratu z koncertu vystupoval z auta, a ještě jsem brečel smíchy... Škoda, že to už nikdy nezažiju,“ uvedl blízký Skoumalův spolupracovník Jaroslav Olin Nejezchleba.
Výběrové album Pět myšů je poskládané ze Skoumalových písniček určených malým posluchačům i jejich rodičům. Na texty Emanuela Frynty, Pavla Šruta, Jana Vodňanského, Františka Halase a Zdeňka Svěráka zkomponoval a nahrál Skoumal během let stovky písní. Řada z nich patří k těm nejúspěšnějším českým písničkám pro děti. Vycházely v letech 1991 až 1999 na albech Kdyby prase mělo křídla, Jak se loví gorila, Pečivo, Příběhy včelích medvídků a Dejte mi pastelku. Většina z nich je nahrána v interpretaci samotného autora nebo ve spolupráci s jeho přáteli.
„Myslím si, že Petr svoji tvorbu pro děti a dospělé posluchače úplně neodlišoval, proto ty písničky fungují úplně na všechny. S Petrem jsme nesnášeli, když se ve tvorbě pro děti interpreti pitvořili nebo dokonce šišlali. Dětem není potřeba se lacině podbízet. Pokud tedy Petr ty písničky psal tak, že mohou potěšit i dospělé, což teda myslím, že můžeme všichni potvrdit, tak to je prostě správně,“ sdělila Skoumalova manželka, herečka Ilona Svobodová.
Od roku 1966 pracoval Skoumal v Činoherním klubu, kde byl režisérem a hudebním dramaturgem. Zde vyvrcholila jeho spolupráce s Janem Vodňanským scénickými kolážemi parodických scének, básní a písniček. První z nich vznikla v roce 1969 pod názvem S úsměvem idiota, o rok později pak následovaly Hurá na Bastilu a S úsměvem Donkichota. Skoumal také zhudebňoval texty Jiřího Dědečka a Jana Buriana.
Z jeho sólové tvorby pro dospělé jsou zásadní alba ...se nezblázni a Poločas rozpadu z let 1989 a 1990. Skoumal na nich zhudebnil několik textů svých přátel, většinu z písní si však napsal sám. Tvořil je v 80. letech bez naděje, že by vzhledem ke komunistické cenzuře velkou část z nich mohl veřejně předvést.
Skoumal, který se narodil 7. března 1938 a zemřel 28. září 2014, tvořil i filmovou hudbu. Diváci ji mohli slyšet třeba v několika snímcích Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, jako byly Jára Cimrman ležící spící nebo Rozpuštěný a vypuštěný. A řada lidí všech věkových kategorií určitě nezapomene například na znělku večerníčku Maxipes Fík.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
