Dnes začal fungovat první přechod přes magistrálu u Muzea. Druhý bude zprovozněn v listopadu

Chodci už nemusejí silnici riskantně přebíhat

Vybudování nových přechodů souviselo s údržbou semaforů, díky kterým nemají přechody narušit plynulost automobilové dopravy. „Není důvod zde nemít přechody, když zde stejně máme semafory a řidiči čekají na zelenou. Během toho času lidé přejdou silnici," uvedl Adam Scheinherr. Dosud museli chodci buď využít podchod, nebo Legerovu riskantně přeběhnout. To podle dřívějšího Scheinherrova vyjádření činilo denně asi 450 lidí, podchodem pak každý den prošlo asi 21 tisíc lidí.

Podle náměstka se vedení města snaží podporovat nejpřirozenější pohyb po městě, kterým je chůze. „Snažíme se dávat přechody, kam to jen jde – na Vítězné náměstí na tramvajovou zastávku, na Florenci u autobusového nádraží, u Vltavské, na Karlově náměstí a nyní jsou přechody i přes Legerovu," sdělil.

Proměna magistrály, aby netvořila bariéru

Magistrát již dříve nechal spolu s rekonstrukcí historické budovy Národního muzea obnovit okolí muzea. Práce trvaly více než rok a stály zhruba 140 milionů korun. Prostor mezi dvěma budovami muzea byl vydlážděn, vznikla tam tramvajová kolej. Proměna se týkala také Čelakovského sadů. Město také v roce 2019 rozšířilo chodník mezi hlavním nádražím a Muzeem, kterému se přezdívalo "chodníček smrti".

Do budoucna magistrát plánuje výraznější změny řešení křižovatky Legerovy a Vinohradské v souvislosti s chystanými tramvajovými tratěmi na Václavské náměstí a k hlavnímu nádraží. Finální řešení podle dřívějších informací počítá i s odstraněním podchodu pod magistrálou.

Tehdejší vedení magistrátu nechalo v minulém volebním období zpracovat studii takzvané humanizace magistrály od kanceláře dánského architekta Jana Gehla. Podle té by se rušná silnice měla změnit v třídu doplněnou přechody a veřejnými prostranstvími tak, aby ve městě netvořila bariéru. Kolem studie se už v minulém volebním období objevily spory, podle kritiků by navržené kroky komplikovaly automobilový provoz.