Dvě pětiny obyvatel Prahy zažívají v místní dopravě pocit nebezpečí, zatímco zcela bezpečně se cítí jen sedm procent lidí. Mezi evropskými metropolemi tak hlavní město Česka skončilo v dopravní bezpečnosti mezi nejhoršími, obsadilo 27. místo z 32. Nejlépe dopadl Tallinn, kde se na silnicích necítí bezpečně 12 procent lidí. Naopak v Aténách, které se umístily na konci žebříčku, si v nebezpečí připadá 68 procent obyvatel. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cyclomedia, která se specializuje na digitální vizualizaci veřejného prostoru.
„Výsledky průzkumu ukazují, že Praha patří mezi evropské metropole s velmi nízkým pocitem dopravní bezpečnosti. Jedním z hlavních problémů je vysoká míra automobilizace, která je například proti Vídni či Berlínu dvojnásobná," uvedl pražský koordinátor organizace BESIP Oldřich Kassl. Aut v Praze podle něj loni přibylo téměř 44 tisíc na více než 1,3 milionu a počet kilometrů, které na území města najezdila, se meziročně zvýšil o více než 355 tisíc kilometrů na 23,17 milionu.
„Rostoucí automobilizace vytváří značný tlak na dopravní infrastrukturu a zvyšuje riziko nehod. Pokud chceme zlepšit vnímání bezpečnosti v našem městě, musíme se zaměřit nejen na zlepšení dopravní infrastruktury, ale i na změnu postojů a chování všech účastníků silničního provozu," dodal Kassl.
Z průzkumu vyplynulo, že podle 55 procent Pražanů by ke snížení nehodovosti a zajištění bezpečnosti na silnicích přispělo lepší oddělení jednotlivých druhů dopravy, jako jsou jízdní pruhy pro cyklisty, autobusy a tramvaje. Podle 42 procent by se město mělo zaměřit také na jasnější značení křižovatek a zhruba dvě pětiny volají i po lepším značení silnic, včetně čar a značek přednosti v jízdě. Devětadvacet procent občanů navrhuje zlepšení cyklotras a 19 procent snížení rychlostních limitů a lepší osvětlení na silnicích.
S plošným snížením maximální povolené rychlosti na 30 kilometrů v hodině dotázaní v průzkumu většinou nesouhlasili, proti bylo 60 procent Pražanů. V tomto ohledu Praha skončila v porovnání s dalšími městy Evropy na konci hodnocení, uvedli autoři průzkumu.
Kvůli požadavku plošně snížit rychlost na 30 km/h aktivisté uspořádali v Praze několik protestních pochodů. Loni jich byly téměř dvě desítky a většinou se konaly na magistrále. Podle aktivistů má omezení rychlosti snížit emise a zvýšit bezpečnost v ulicích. Zástupci vedení Prahy argumentaci odmítli s tím, že se nebrání omezení rychlosti v rezidenčních oblastech.
„Už samotný nájezd téměř 300 tisíc vozidel denně do hlavního města Prahy vytváří dostatečný tlak na snížení průjezdnosti na již tak přetížených komunikacích. Denně vznikají dopravní zácpy a v samotném centru města se vozidla často pohybují rychlostmi výrazně pod 30 km/h, a to i bez jakýchkoli omezení," uvedl k tématu v průzkumu Kassl.
Průzkumu společnosti Cyclomedia se v červnu zúčastnilo téměř 12 tisíc obyvatel 32 hlavních evropských měst. V Praze bylo dotázáno 309 lidí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
