Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekČtvrtek, 5. září 2024, 18:30
Pražská energetika už provozuje přes sedm stovek dobíjecích stanic pro elektromobily a plánuje další. K tomu firmy i domácnosti vybavuje soukromými stanicemi, řeší s vedením Prahy i městskými části rozvoj elektromobility a bojuje proti mýtům okolo užívání elektroaut. Jaký je stav elektromobility v Česku, jaké překážky společnost překonává a proč se lidé nemají elektromobility bát, vysvětlil v rozhovoru Libor Hladík, vedoucí sekce Emobility v Pražské energetice.
Jak je na tom Česká republika s rozvojem elektromobility?
Když cestujete po České republice, tak nemáte problém najít dobíjecí stanici. Nabíjet můžete doma, v práci nebo i na cestách. Stále se diskutuje o tom, zda je počet nabíjecích stanic odpovídající, zda vláda podporuje rozvoj elektromobility. Z pohledu provozovatele dobíjecích stanic si myslím, že jich je tu dostatečný počet.
Podporuje stát elektromobilitu dostatečně?
Rozvoj a budování infrastruktury podporuje určitě dobře. Poskytuje relativně velké dotace, ať už v minulosti Operační program Doprava 2 nebo dnes Operační program Doprava 3. Stát dává podporu na vybudování infrastruktury, ať už v prioritních oblastech jako jsou třeba páteřní komunikace, nebo i dobíjecí infrastrukturu, která je ideální v městských aglomeracích, kde je naopak vhodnější pomalé dobíjení přes noc.
To, co tu zatím chybí, je podpora prodeje bateriových aut. Dohromady to vytváří celkem smíšené pocity. Máme sice relativně silnou infrastrukturu, kterou všichni hlavní hráči nadále budují, na druhou stranu tu máme z mého pohledu relativně malý počet elektrovozidel, jen kolem 28 tisíc.
Takže je potřeba změnit myšlení Čechů v přístupu k elektromobilitě?
Myslím, že už to postupně začíná. Vnímáme větší zájem zejména z oblasti firem nebo z B2B. Víc než 70 procent našich zákazníků je ze segmentu B2B, třicet procent z B2C. To znamená privátní osoby. Tady je vidět, že zejména velké firmy se snaží změnit svůj přístup a minimalizovat dopady svého podnikání na životní prostředí. Zároveň si i uvědomují ekonomické benefity bateriových aut. Moneta, Komerční banka a mnoho dalších ukazují, že cesta tady je a my vidíme stále se zvyšující poptávku po nových instalacích dobíjecí infrastruktury.
Okolo elektromobility koluje spousta předsudků. Jak se s nimi dá bojovat?
Jsme aktivním členy v řadě asociací. Pražská energetika je jedním ze zakládajících členů Elektromobilní platformy, která je asi tím nejvýznamnějším hlasem v boji proti těmto předsudkům. Spolupracujeme s ministerstvem dopravy, s hasiči nebo ministerstvem pro místní rozvoj.
S hasiči spolupracujeme na nové vyhlášce pro podzemní garáže nebo rezidenční budovy. Účastníme se také aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility, kde se vytvářejí plány pro příští roky. Jednou z prioritních oblastí je právě i edukace a vzdělávání. Jako hlavní problém vidím v současné době to, že naše společnost je velmi konzervativní a lidé nemají s používáním elektromobilu reálnou zkušenost. Naopak ti, kdo si bateriová auta osahají a vyzkouší, vám ve většině případů řeknou, že by si takové auto klidně koupili. Baví je dynamika elektromotoru, tichý provoz, i nízké provozní náklady.
Často se řeší i cena nabíjení. Kolik stojí nabití u PRE?
V průměru u PRE vychází, že zákazník na jednu transakci dobije kolem 30 kilowatthodin. Záleží na tom, zda dobíjí na pomalé na stanici, kde máme devět korun pro neregistrované, osm korun pro registrované zákazníky. Pokud dobíjí na rychlé nebo ultrarychlé, cena je vyšší. V průměru se cena pohybuje kolem pěti set korun za dobití z dvaceti na osmdesát procent.
Doma to ale určitě vyjde ještě levněji.
Ano, to je nejlevnější. Doma nebo v práci se uskuteční 70 až 80 procent dobíjení. Pouze dvacet až 30 procent dobíjení se uskuteční na veřejné síti při nějakých delších cestách.
A pokud třeba zákazník bydlí v rodinném domě, má na střeše fotovoltaiku, tak jeho náklady mohou být téměř nulové, protože využívá elektřinu, kterou by jinak nespotřeboval.
Pro majitele rodinných domů je pořízení domácí dobíjecí stanice vcelku jednoduché. Jak to ale děláte pro obyvatele činžovních domů?
Pokud zákazník bydlí v bytovém domě, kde mají třeba čtyřicet stání v podzemních garážích, snažíme se řešit celý dům komplexně, abychom neřešili dobíjení jen pro jednoho klienta, ale připravili dům pro budoucnost. Prostě tak, aby se kapacita domovní sítě po nainstalování tří nebo čtyř wallboxů nevyčerpala a i další obyvatelé mohli v budoucnu dobíjet.
Co je největším problémem?
Určitě souhlas společenství vlastníků jednotek. Z naší zkušenosti víme, že k tomu často nedochází. Dáme nabídky, zpracujeme studii, ale vlastníci si to pak neodsouhlasí, protože oni to teď přeci nepotřebují., Zatím je tam velká bariéra v tom, že část lidí to nevnímá pozitivně nebo si říká, proč bych do toho měl investovat teď, když nemáme elektroauto. Ale třeba za 10 let, kdy si sami elektromobil pořídí, zjistí, že náklady na vybudování dobíjecí infrastruktury budou vyšší.
Který kraj je na tom ohledně elektromobility a jejího rozvoje nejlíp?
V Praze a Středočeském kraji je nejvíc registrovaných vozidel a také největší počet dobíjecích stanic.
Další oblastí jsou klíčové dopravní cesty, dálnice, rychlostní komunikace a silnice prvních tříd. Tam je vidět, že ministerstvo dopravy ani nemuselo v rámci dotací výrazně podporovat infrastrukturu pro osobní vozidla, protože jednotliví provozovatelé už sami vybudovali dostatečně silnou síť.
Má na rozvoj v Praze vliv turistika?
Určitě. I my to vnímáme. Většina turistů tu platí přes QR kód, neregistruje se do aplikace. A my vidíme, zejména v prázdninovém období, zvýšený počet transakcí přes QR platbu. Ať už v Praze nebo na dálnicích je vidět, že nárůsty tam jsou. Potvrzuje se, že řada zejména západních turistů už běžně cestuje elektrovozidlem a využívá naši infrastrukturu.
Vedení Prahy nedávno oznámilo, že chce rušit parkovací výhody pro elektroauta. Mělo by hlavní město tento benefit jako podporu elektromobility ponechat?
Myslím, že to bude ještě hodně projednávané téma. Sám jsem členem komise pro elektromobilitu, kde máme pravidelná zasedání. Tam se snažím vysvětlovat principy toho, kam ideálně umisťovat dobíjecí stanice, jak by mělo vypadat dobíjecí místo, nebo jak zajistit, aby na něm neparkovali řidiči běžných aut se spalovacími motory.
Praha zatím vyhlásila, že do konce roku parkování zdarma platí. V rámci Elektromobilní platformy se snažíme nějaké benefity pro plně elektrická bezemisní vozidla zachovat. Rozumíme tomu, že třeba hybridy nemají takové parametry jako plně elektrická auta a jsem přesvědčený, že pokud chce Praha dostát svému klimatickému plánu, měla určité benefity ponechat.
Navrhovali jste nějaké úpravy těchto výhod?
Navrhovali jsme řadu opatření. Například pokud bude počet registrovaných elektroaut v Praze do 15 procent z celkového počtu vozidel, tak by výhody měly být udrženy. Navrhovali jsme i bezplatné parkování pro dobu tří hodin i v centru Prahy, aby si klient mohl vyřídit, co potřebuje.
V centru Prahy je kvůli zásobování i taxislužbám nutné parkování, ale bylo by fajn, aby ve větší míře využívali právě elektroauta. Byl by to logický krok. Ve městě se výhody bateriových aut projeví nejvíce.
Počet registrovaných elektromobilů je zatím minimální. V Praze je to něco přes 6 300 aut, tedy 0,6 procenta z celkového počtu. Praha dokonce přes Technickou správu komunikací zjišťovala, kolik bateriových aut sem přijíždí ze Středočeského kraje. A ta číslo nejsou nijak závratná, aby bylo nutné výhody měnit.
Elektromobilitu projednáváte nejen s magistrátem, ale také s jednotlivými městskými částmi. Co nejčastěji řešíte?
Každá městská část má jiný přístup. Největší problém vidíme v umísťování dopravních značek na místa vyhrazená pro nabíjení. A v případě, kdy je to místo blokováno, tak v odtahování městskou policií.
Kvůli nedostatku parkovacích místa řada městských částí vyhrazené parkovací místo nedává. Pokud někde vybudujeme dobíjecí stanici a nemáme tam značku, tak záleží jen na ohleduplnosti řidičů, zda tam zaparkují spalovací auto nebo ne.
Například na Vinohradech máme třináct nainstalovaných nabíjecích lamp. Na čtyřech místech máme vyhrazené stání a je obrovský rozdíl v počtu dobíjení mezi jednotlivými stanicemi. Ty, které mají dopravní značku, mají až čtyřikrát vyšší počet dobíjení než ty nevyhrazené.
Jak na rozvoji elektromobility s hlavním městem spolupracujete?
Vybudovali jsme dobíjecí infrastrukturu v Nových Butovicích, na Černém mostě a v rámci připravovaných domů se snažíme s Prahou spolupracovat dál. Máme s hlavním městem také podepsané memorandum o instalaci minimálně až stovky ultrarychlých dobíjecích stanic na jejím území a snažíme se to naplnit.
Spolupracujeme i s Technologiemi hlavního města Prahy, Technickou správou komunikací nebo Operátorem ICT, kde se snažíme sdílet zkušenosti a řešit pražské problémy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Připraveno je město ale ne řidiči. Mnoho řidičů aut na PHM parkují na nabíjecích místech a řidiči El aut nemohou nabíjet. U mnohych chybí ZDO 1901 (znacka)
Kdo rozumný by ty křápy chtěl. Snad jen vymletý a zaslepený ekolog.
A jaký že to máte smradlavý krám vy? Doufám že vám sousedí každý den ráno nastartují starý diesel aby se ohřál. Stačí aby běžel půl hoďky každý den. ????
Jenom idiot a zaslepený blázen si pořídí E auto. Pokud si spočítáte náklady tak se to opravdu vyplatí.Ať žije Grýýndýýýýl hurá!