středa 23. září 2020 Berta

Skončilo pátrání po ostatcích Zdeny Mašínové starší. Neúspěšně

Archeologická sonda prováděná za účelem nalezení ostatků Zdeny Mašínové starší, která zemřela v komunistickém vězení, skončila neúspěchem. Ostatky se nenašly. Mašínová měla být tajně pohřbena na Ďáblickém hřbitově.

Skončily výkopové práce, které měly prověřit severní část Ďáblického hřbitova, kde měla být v roce 1956 tajně pohřbena Zdena Mašínová starší. Archeologové z pražského pracoviště Národního památkového ústavu (dále NPÚ), kteří úspěšně nalezli ostatky kněze Josefa Toufara (také na Dáblickém hřbitově) však ostatky Mašínové objevit nedokázali.

Výkopové práce probíhaly od 13. do 22 července. Na místě, které označila Zdena Mašínová mladší, položili archeologové pátrací sondu. V prostoru tzv. Dětského hřbitova nalezli několik těl. „V nevelké hloubce se objevily obrysy dvou hromadných hrobů. Protože se podle výpovědi hrobníka měly hledané ostatky nalézat v nejsvrchnější vrstvě rakví, byla odkryta pouze jejich víka. Celkem bylo takto prověřeno 12 rakví,“ uvedl mluvčí magistrátu Prahy Vít Hofman.

Zdena Mašínová starší byla obětí komunismu. V roce 1953 byla zatčena za odbojovou činnost svých synů (Josefa a Ctirada Mašínů) proti komunistickému režimu a následně byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k 25 letům vězení za údajný čin velezrady a špionáže. Už v době odsouzení byla těžce nemocná. Když se její špatný zdravotní stav ještě více zhoršil, byla převezena do vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, kde 12. června 1956 zemřela.

Dospělí i děti

Ve většině rakví byly nalezeny části lidských těl dospělých osob, dvě těla byla kompletní. Ve čtyřech malých rakvích byly objeveny pozůstatky novorozenců. Žádné z ostatků však neodpovídaly známým informacím o Mašínové. „Mrzí nás, že toto hledání skončilo negativním výsledkem. Potvrdilo se, že bez Polohové knihy hrobů a dalších archivních dokumentů je nalezení konkrétní osoby v prostoru, kde se pod zemí nacházejí ostatky mnoha tisíc osob, krajně obtížné až nemožné," uvedl vedoucí týmu archeologů Jan Havrda. 

K hledání totiž nebyly k dispozici žádné písemné prameny, dokumentace hřbitova byla zničena požárem administrativní budovy. Archeologové se proto museli orientovat jen podle archeologických poznatků a ústního sdělení hrobníka, který v roce 1956 popsal Mašínové mladší místo a způsob pohřbení její matky. „Severní část Ďáblického hřbitova je místem, kde se setkávají naše tragické moderní dějiny. Místem, na kterém jsou pochovány ostatky tisíců bezejmenných, včetně malých dětí, oběti i hrdinové, ale také popravení nacisté a kolaboranti a v jejich blízkosti ti, kteří se vzepřeli komunistickému režimu,“ dodal Havrda.

Snaha dcery

„S paní Mašínovou jsme se domluvily, že ji koncem léta spolu s vedoucími archeologického a antropologického výzkumu seznámíme se všemi detaily provedených prací," řekla Milena Johnová, radní pro sociální oblast a zdravotnictví. Další pokusy o vyzvednutí ostatků prý hlavní město nepředpokládá, protože neevidují žádné individuální žádosti pozůstalých.

Pátrání začalo na popud Zdeny Mašínové mladší, která na konci roku 2018 kontaktovala vedení Prahy se žádostí o vyzvednutí ostatků své maminky. V květnu 2019 tedy vznikla expertní skupina složená z historiků, archeologů, archivářů a zástupců organizací sdružujících bývalé politické vězně. Vzhledem k neúspěchu pátrání nezbývá podle Johnové nic jiného, než přijmout toto místo jako svědectví dějin minulého století. „Můžeme a měli bychom ho využít jako zdroj poznání doby, kdy vládla neúcta k člověku, která se projevila i nepietním přístupem k lidským ostatkům,“ dodala radní.

Výzkumu se kromě archeologů NPÚ zúčastnili i antropologové z Národního muzea a pracovníci Správy pražských hřbitovů. V případě nalezení odpovídajících kosterních ostatků by forenzní specialisté z Kriminalistického ústavu PČR provedli analýzu DNA. 

Nový hřbitov

Ďáblický hřbitov byl v roce 2017 vyhlášen národní kulturní památkou. Nyní jednají zástupci hlavního města s odborníky i zástupci bývalých politických vězňů o možných důstojných a pietních úpravách hřbitova. Vzhledem k tomu, že neexistuje komplexní studie o jeho historii, rozhodlo se jí podle Johnové hlavní město za pomoci Ústavu pro studium totalitních režimů zpracovat. 

Studie by měla řešit čtyři základní tematické okruhy. Vznik a poválečný provoz hřbitova, druhou světovou válku, pohřbívání za komunistické okupace a porevoluční reflexi historie hřbitova. Město posléze studii použije jako základní vstup pro přípravu architektonické soutěže na novou úpravu hřbitova.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Autoři | Foto MHMP

Štítky Pátrání, oběť komunismu, archeologie, Ďáblice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.