Pražské děti se s psychickými problémy raději obrací na AI než na lidi

Vyplývá to z výzkumu Centra sociálních služeb Praha (CSSP) za školní rok 2025/2026, do kterého se zapojilo zhruba 11.000 žáků druhého stupně základních škol a středních škol.

AI podle výzkumu většina žáků využívá především prakticky, například při učení, plnění úkolů nebo rozhodování. Pro část dětí ale představuje i způsob, jak řešit osobní problémy. Více než polovina žáků nemá ve škole dospělého, kterému by se mohla svěřit se svým problémem, a 54,3 procenta se bojí obrátit na učitele s vážným problémem. Jen 26,5 procenta školáků uvedlo, že se vyučující zajímají o to, jak se žáci cítí.

„Pro děti je AI atraktivní mimo jiné proto, že je okamžitě dostupná, nehodnotí je a mohou se jí svěřit prakticky kdykoli. To ale neznamená, že dokáže nahradit skutečný vztah a odbornou pomoc," uvedl vedoucí výzkumu CSSP Roman Petrenko. Podle něj je znepokojivé zejména to, že děti, které v psychické tísni vyhledávají nejprve AI, mají zároveň výrazně horší výsledky v oblasti duševního zdraví.

Dobrý až velmi dobrý takzvaný wellbeing, tedy komplexní psychickou pohodu, má 50,2 procenta pražských žáků. Naopak 19,5 procenta dětí vykazuje velmi nízkou psychickou pohodu a potřebuje cílenou podporu. Třetina žáků uvádí střední až těžké příznaky úzkostí a téměř pětina příznaky depresivity.

Výzkum podle magistrátu ukázal také nárůst některých rizik spojených s návykovými látkami a digitálními technologiemi. Zkušenost s kratomem má 14 procent žáků, loni to bylo osm procent. Pravidelně až denně ho užívá 5,8 procenta dětí. Elektronickou cigaretu alespoň jednou vyzkoušelo 39,1 procenta žáků a opakovaně až denně ji užívá 23,9 procenta. Riziko závislosti na sociálních sítích vykazuje 13,3 procenta žáků.

Podíl žáků, kteří mají problémy kvůli času strávenému na sociálních sítích, podle výsledků dlouhodobě roste. Pravidelné potíže se v posledním sledovaném roce týkaly přibližně každého šestého žáka. Výraznější problémy jsou podle výzkumu spojené také se sledováním krátkých online videí, například takzvaných reels nebo YouTube Shorts.

Praha letos poprvé zjišťovala také duševní pohodu pedagogických pracovníků. Pilotního průzkumu v základních školách v Praze 9 se od listopadu 2025 do dubna 2026 zúčastnilo 236 pedagogů. Výsledky ukázaly potřebu podpory například v péči o vlastní duševní pohodu, komunikaci s rodiči, zvládání náročných situací ve třídě nebo spolupráci na pracovišti.

Pražský magistrát zároveň vyzývá lidi, kteří mají psychické potíže, aby se nebáli vyhledat pomoc. Obrátit se mohou například na příspěvkovou organizaci hlavního města Zahrada pro duši.