Právě před 20 lety vznikla organizace, která umí prosvětlit náročnou atmosféru tuzemských nemocnic. Její Zdravotní klauni, kterých je nyní už 86, za 20 let uskutečnili 45 832 klaunských návštěv, bavili pacienty a také zdravotnický personál neuvěřitelných 183 328 hodin.

V tehdy ještě samostatných Nuslích vybudoval před 100 lety divadelní impresário Stanislav Langer novou scénu, ve které hodlal uvádět činoherní představení určená širokému publiku. Dřevěná budova, jež nesla hrdý název Tylovo divadlo v Nuslích, se otevřela 5. listopadu 1921, a premiérový titul nemohl pocházet od nikoho jiného než od Josefa Kajetána Tyla. Jako první se na nuselské scéně hrálo historické drama Drahomíra, hra inspirovaná legendou o svatém Václavu.

Přesně před 85 lety, 5. října 1936, se v Praze narodil poslední československý a první český prezident. Václav Havel vstoupil do povědomí lidí již v 60. letech 20. století, a to díky svému působení v divadle. Během normalizace pak patřil k nejvýraznějším představitelům československého disentu. Po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Havlovo jméno vždy vyvolávalo silné emoce a zatímco ve světě na něj jako na básníka, dramatika či spisovatele vzpomínají většinou s obdivem, názory na jeho působení v české politice se různí. Pojďte si spolu s Drbnou připomenout Havlovy vzestupy, ale také pády, a nahlédnout tak pod pokličku osudů tohoto výjimečného představitele československé a později české nejen politické scény.

Švandovo divadlo oslavilo v pátek 1. října již 140. narozeniny. Jedná se o nejstarší divadelní scénu na levém břehu Vltavy, která je po Stavovském a Národním divadle třetím nejstarším pražským divadlem. Za dobu své existence vystřídalo divadlo mnoho názvů. Ke svému původnímu označení se vrátilo až po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2002. Pojďte spolu s Drbnou nahlédnout pod pokličku historie této smíchovské scény.

Dnes uplynulo přesně 90 let od prvního otevření pražské zoo. Již v dopoledních hodinách začnou velkolepé oslavy, které se ponesou v duchu první republiky. Návštěvníci se budou moct těšit na křest knihy, která mapuje historii zoo, představení nové deskové hry i nových Trojských tolarů, které vydala Státní tiskárna cenin. Každý návštěvník, který dnes přijde do Zoo Praha v kostýmu ve stylu 30. let, dostane u vstupu drobný dárek.

Dramatik, režisér, herec a spisovatel Arnošt Goldflam, který se narodil 22. září 1946, patří mezi nezaměnitelné postavy českého uměleckého prostředí. Režíruje v divadlech, vystupuje v Manéži Bolka Polívky, řada diváků jej dobře zná z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag nebo z pohádky Lotrando a Zubejda. Společnými rysy tvorby brněnského rodáka, který píše také úspěšné knížky pro děti, jsou groteskní realita, satirická nadsázka, poetika, ironie a sentiment.

Již přes padesát let patří jméno fiktivního českého génia Járy Cimrmana k jakýmsi pilířům české zábavy a českého humoru. Cimrman mezi lidmi zakořenil natolik, že když v roce 2005 pořádala televize anketu o největšího Čecha, fiktivní hrdina dokonce krátce vedl. A to až do doby, než ho televize vyřadila. Jeho jméno nese také několik ulic a dalších míst. Jméno Jára Cimrman poprvé zaznělo v rozhlase přesně před 55 lety, a to 16. září 1966 během vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka.

První říjnový den tohoto roku oslaví své 140. narozeniny pražské Švandovo divadlo. Jedná se o nejstarší divadelní scénu na levém břehu Vltavy a třetí nejstarší divadlo v Praze (hned po Stavovském a po Národním). I přes svůj věk však patří k nejprogresivnějším scénám v hlavním městě. Do své 141. sezony vstupuje jako živé centrum kultury a umění a chce diváky oslovit tématy, která rezonují s dnešní dobou. Návštěvníci se tak budou moct těšit na nové zpracování Cyrana z Bergeracu, hru Dějiny násilí nebo silný příběh o Siru Nicholasu Wintonovi.

V sobotu 21. srpna se v Muzeu XX. století v Domě pážat uskuteční tematické odpoledne k výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. Na programu bude kromě jiného projekce filmu Nezvaný host z roku 1969, debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu. Svůj koncert bude v podvečer mít také písničkář Vladimír Merta.

Neodolatelně nešikovné kutily Pata a Mata, jejichž snaha o vylepšování čehokoli končí obvykle katastrofou, mohli diváci poprvé vidět 12. srpna 1976, kdy měl premiéru sedmiminutový animovaný film nazvaný Kuťáci. Za vznikem dvojice hrdinů byly kreslené vtipy výtvarníka a režiséra Lubomíra Beneše, které vymýšlel pro časopis se dvěma kutily, pány Ouholíčkem a Sedlecem. Beneš později přizval ke spolupráci dramaturga Jiřího Kubíčka a výtvarníka Vladimíra Jiránka a společně vytvořili film, ve kterém se objevili pozdější Pat a Mat. Sice již půvabně nešikovní a s červeným i žlutým trikem, na hlavách jim ale ještě chyběly typické rádiovky.