Jára Cimrman slaví. Poprvé se jeho jméno objevilo přesně před 55 lety
Již přes padesát let patří jméno fiktivního českého génia Járy Cimrmana k jakýmsi pilířům české zábavy a českého humoru. Cimrman mezi lidmi zakořenil natolik, že když v roce 2005 pořádala televize anketu o největšího Čecha, fiktivní hrdina dokonce krátce vedl. A to až do doby, než ho televize vyřadila. Jeho jméno nese také několik ulic a dalších míst. Jméno Jára Cimrman poprvé zaznělo v rozhlase přesně před 55 lety, a to 16. září 1966 během vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka.
První Cimrman byl řidič parního válce
První Jára Cimrman však ještě nebyl geniální všeuměl, ale řidič parního válce, který v nafukovací hale vinárny vystavoval své naivní sochy. Exponáty tvořily předměty, které přejel svým válcem. O Cimrmanovi jako do té doby neznámém českém velikánovi se rozhlasoví posluchači poprvé dozvěděli 23. prosince 1966 ve stejném rozhlasovém pořadu.
Zprvu nezávazná mystifikace okolo imaginární postavy všeuměla Járy Cimrmana se postupně rozrostla do netušených rozměrů. U jejího zrodu stáli scenáristé a spisovatelé Jiří Šebánek (ten se později po neshodách s částí souboru osamostatnil) a Zdeněk Svěrák a jazzman Karel Velebný. Objevitelem Cimrmanova odkazu se stal doktor Evžen Hedvábný (Karel Velebný), který ve zdi své chalupy v Jizerských horách nalezl kovanou truhlu. Bohužel si však na její otevření pozval svého přítele pyrotechnika Šťáhlavského. Tak byla v jednom okamžiku objevena a zároveň zničena rukopisná pozůstalost tajemného génia.
Sopka, která svou erupcí zasypala sama sebe
Českého génia Járu Cimrmana přirovnávají jeho obdivovatelé k sopce, která svou erupcí zasypala sama sebe. Životní cestu vídeňského rodáka lemují desítky objevů, vynálezů, matematických vzorců, filozofických teorií a vyřešených kriminálních případů. Projektoval Panamský průplav a o pouhých sedm metrů minul Severní pól. Přesto se nakonec světoběžník Cimrman vrátil do Čech a jako zapřisáhlý vlastenec se se svými protihabsburskými vtipy podílel na pádu rakousko-uherské monarchie.
Divadlo Járy Cimrmana dosáhlo obrovského úspěchu
Obdivovatelé českého génia Járy Cimrmana záhy zjistili, že mistr nebyl jen vynálezcem, matematikem, fyzikem, hudebníkem, cestovatelem a vlastencem, ale také autorem divadelních her. Tak vzniklo v roce 1967 Divadlo Járy Cimrmana. K jeho zakladatelům mimo jiné patřili i režisér Ladislav Smoljak a básník, textař a scénárista Miloň Čepelka. Čistě pánské obsazení hereckého ansámblu divadla (krom Svěráka, Smoljaka, Čepelky například Pavel Vondruška, Petr Bruckner, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Václav Kotek, Jan Kašpar, Genadij Rumlena) od té doby uvedlo na jeviště šestnáct mistrových her, většinou z dílny autorské dvojice Smoljak - Svěrák. Divadlo dosáhlo obrovského diváckého úspěchu, jeho hry se staly notoricky známé a řada citátů z nich zlidověla.
V 80. letech se Jára Cimrman dostal i na filmové plátno. Ladislav Smoljak v roce 1983 natočil film o životě a díle Járy Cimrmana s názvem Jára Cimrman ležící, spící, o rok později film Rozpuštěný a vypuštěný, který využívá motivy z divadelních her, především ze hry Vražda v salonním coupé. Divácky úspěšná byla i Smoljakova komedie Nejistá sezóna z roku 1988, která zachycuje problémy malého divadelního souboru a přináší i ukázky z her.
